Domaine Viret je jedno ze známějších jmen Côtes du Rhône, nejen pokud jde o tamní naturální producenty. Jdou ještě za bio a biodynamiku, Alain a Philippe Viret svůj přístup nazývají Cosmoculture®. Celé je to energiích, bioenergetice, paměti vody, vyváženosti ve vinicích a tak podobně, s inspirací u indiánů a Aboriginců, mají tomu věnovanou celou sekci na webu. Mnohým to možná zní přiblble, ale mají vše dost promyšlené a ať už je to jakkoliv, mluví za ně dost slušná vína. Já teď otevíral (a dneska bude k dispozici na Družstvu) jejich základní Solstice Rouge 2014, což je směs odrůd Mourvèdre, Merlot, Cabernet Sauvignon, Caladoc a Marselan. Fermentace spontánní a 3+ týdny macerace v nerezu, dál školeno rok v betonu, kompletně bez síření ale lehce filtrováno. Bordó láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Docela temná barva, lehce fialový tón. Expresivní, výraznější aromatika, naturálně bezsirně lehce funky, tmavé zralé ovoce až do lesních plodů, granátové jablko, lehká divokost a zemitost, něco středozemských bylinek a kořenitosti. Suché, živé, šťavnaté, příjemné kyseliny, lehkost, pitelnost, zábavnost při fajn stavbě a dostatečně zajímavé struktuře. Vin de soif, prostě chlastací, ale s něčím navíc. I druhý den na vzduchu žádné známky upadání. Spokojenost velká.
O vinařství Forjas del Salnés z galicijské apelace Rías Baixas už jsem tu něco psal v článku o jednom jejich zajímavém červeném. Do další španělské objednávky jsem přidal hezkou řádku jejich dalších vín a postupně se jimi propíjím. A rozhodně se jedná u úspěšnější z nákupů bez předchozího ochutnání :-) Specializují se sice na červené, ale i v bílém se snaží trochu rozvířit vody a předvést co vše dokáže Albariño. A Escusa 2013 (původem z vinice u Meaño) vznikla poprvé omylem v ročníku 2008, kdy jedna pětistovka tank ne a ne dokvasit. Na radu Raúla Pereze nechali víno nějakou dobu odpočinout a bavilo je dost i v té „nepovedené“ podobě, takže šlo na trh samostatně. Od té doby jej, pokud je k tomu vhodný ročník, připravují v malém množství už úmyslně. Stylově by mělo jít o jakousi variaci na kabinetní německý ryzlink. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Výraznější žlutá barva. Zajímavá aromatika, až tropické ovoce, vosk, dotyk medu, jemně oxidativní profil. Se vzduchem se přidávají pikantnější, minerální projevy, je tam až taková živočišnější linka, trochu vlhký podrost. V chuti spíše suché, alkohol pouhých 10.5 % bych asi netipoval a výrazná energická kyselina dobře maskuje jakákoliv zbytkový cukr co tam snad zůstal. Čisté, šťavnaté, slušně dlouhé, charakterní, decentně karamelovo-medový dojezd, citrusová a jemně slaná linka, již znatelné lahvové zrání. Rozhodně hodně zajímavé Albariño a výborné víno. Cena necelých 17€ už není úplně mírná, ale Forjas del Salnés si obecně své produkce váží.