Tak zase odhrneme pár lahví. A začneme u Bodegas Exopto (název je z latiny a šel by přeložit jako „toužit“ či „dychtit“) a jejich Bozeto De Exopto 2016, což je mladá Rioja zajímavá hned v několika ohledech. Vinař, Tom Puyaubert, odešel z Bordeaux a hraje si raději se starými keříkovými výsadbami ve Španělsku, byť stále konzultuje pro známé bednářství Saury (jejichž sudy původně přišel do Riojy prodávat, než změnil plány). Vinice, a pracuje už na více než dvacítce různých rozprostřených na zhruba 14 hektarech, má zatím jen pronajaté. U tohoto vína půlku tvoří odrůda Grenache z asi šedesátiletých výsadeb na písčitých půdách u Alfaro (tj. Rioja Baja), pak je tam asi 40 % odrůdy Tempranillo taktéž starých výsadeb u Ábalos (Rioja Alta), zbytek tvoří deset procent odrůdy Graciano (Alfaro). Grenache kvasí (spontánně) i zraje v betonových vajíčcích Nomblot, Tempranillo jede trochu v nerezu ale spíše ve starých velkých dřevěných sudech, společně s Gracianem zraje ve starých barrique sudech. Láhev burgundská, kovová záklopka, aglomerovnaý korek a dost zajímavá viněta. Nafialovělá barva. Čerstvá, poměrně expresivní aromatika, černé třešně, lehce bylinková linka a jemně koření, dotyk kakaa. Suché, středně plné, šťavnaté, lehce svíravé a fajn třísloviny, tmavší až trochu lesní ovocnost, výtečná pitelnost (14 % alkoholu není znát), zábavnost. Robert Parker Wine Advocate, pro který Španělsko hodnotí hlavně Luis Gutiérrez, tomu dal 90 bodů. Na to bych čekal větší komplexitu, ale vlastně těžko tomu něco vytknout. Je to výborně udělané a při přemýšlení, zda na devadesát má, tak nějak mizí samo až je láhev pryč. Navíc je super hned od otevření lahve a drží na vzduchu, ideální věc po sklence někde v restauraci. Cena ve Španělsku pod devět éček.
O vinařství Tornai ze Somló už jsem tu psal vícekrát, nejen v souvislosti s jejich furmintem. Nedávno jsem měl možnost ochutnat jejich Top Selection Apátsági Furmint hned ve třech ročnících a jeden z nich pak třikrát s odstupem dvou měsíců. Hrozny pocházejí z vinice na nejlépe exponované části kopce která původně patřila benediktínskému opatství. Nejmladší ročník 2015 je zřetelně teprve na cestě, ve vůni ještě docela sevřené, byť intenzivnější teplejší až lehce přezrálejší ovocnost už tu je, výrazná minerální linka i vliv dřeva. Suché, silné, koncentrovanější a plnější ale s bezva kyselinou. Chce čas a bude skvělé. Ročník 2012 je již znatelně nazrálejší, žluté ovoce, dotyk květin a také jahody, lehce zaprděná minerální linka a funky „lančmít“. Suché, silnější, šťavnaté, zralejší, žluté ovoce, krémovost, dobře dřevo, delší. Nejvíc mne ale oslovil ročník 2009, za ním stál ještě jiný sklepmistr a teď objevili zapomenout zásobu těchto lahví. V aromatice klasická zaprděnější aromatika, minerální, železitá, trochu medová, sušené ovoce. V chuti výrazné, zralé, intenzivní, pocitově až lehce tříslo a nějaká macerace (i barva dost tmavá), starosvětské, železitá voda, délka. Somló na první dobrou. Devítku jsem zakoupil a měl ji pak ještě dvakrát, druhá láhev byla podobná byť nazrálejší, třetí (otevřená včera) byla naleželá nejvíce, hodně do medova, propolisu, těžší projev, překvapivě v chuti po železité minerálce jen drobné stopy. Zajímavé. Variace jednotlivých lahví očividně velké. Ale mladších ročníků bych se nebál. Jinak v nižší řadě Premium Furmint 2015 je víno s menším vlivem dřeva a čerstvějším projevem, mladistvé, více květinové, suché, čisté, vybalancované, výborně pitelné.