Projíždím si takhle degustační poznámky z akcí v poslední době a je mi jasné, že samostatných reportů asi moc nezvládnu. Ale u pár vín mám výrazné vykřičníky, což značí, že mne obzvláště zaujala a chci se jim znovu věnovat později. Problém některých z nich, pro účely článku rozhodně, je popis ve stylu "skvělý, balanc, mňam" :-) Přesto jsem se rozhodl, že sadu vykřičníkových vín tu sem dnes sepíšu. Jen pro případ, že se s nimi někde setkáte a budete váhat, zda ochutnat. A vlastně i coby připomínku pro sebe.
Alexander Koppitsch Homok 2017 je parádní naturální (vše přirozeně, nesířené, nefiltrované etc.) směska Grüner Veltliner a Sauvignon Blanc od Neziderského jezera, jméno je maďarsky písek písek, kterého je na vinici dostatek. Čerstvé, svěží, čisté, energické, perfektně pitelné a aromaticky i chuťové velmi pestré a zajímavé víno. Dovozce myslím oficiálně nemají, ale tohle víno bych moc rád viděl na nějakém příštím Družstvu.
Vakhtang Khutaisdze Rkatsiteli 2016 je to parádně udělaná gruzínská macerovaná klasika, s poměrně expresivní aromatikou, čerstvá, svíravá, delší, vybalancovaná. Super oranžádá za dobrý peníz, vozí Salome Khardzeishvili.
Jakub Novák má fajn prakticky všechna vína, ale pozornosti bych každopádně doporučil Muller Thurgau 2017, až bude v prodeji. Extraktivní, překvapivě koncentrovaný představitel odrůdy, jemně macerovaný, delší, energický a vyloženě parádní. Původ Tasovice, Stará hora.
Z Krásné hory je bezva Pinot Noir 2015 i 2016 už pryč, ale k dispozici snad furt je směs Pinot Noir / Zweigeltrebe 2016. Čerstvé, voňavé, ryzí šťavnatá ovocnost, třešně. Čisté, bezva kyseliny, skvělá pitelnost, vyvážené nekomplikovaně poctivě bezva.
Slobodné vinárstvo se pomalu ale jistě etabluje jako producent špičkových macerovaných bílých, ale nejméně stejně mne od nich baví červená a Frankovka především. Patnáctková je výraznější, slušná, plnější. Čtrnáctka rok v amforách a slupkách přesně to „mňam“ víno, vyvážené šťavnaté krásné pití. Skvělá je také třináctka Alternativa, skvělá kombinace koncentrace a lehkosti a pitelnosti. Musím něco pořídit.
Petr Marada věnuje spoustu času vylepšování svých bublin a nejen v tomhle oboru ho doporučuji sledovat. Ryzlinkový pét nat ročníku 2017 je čerstvé, živé, přímočaře fajn pití. Ale důležitější (byť z nepochopitelného důvodu vidím u kupy lidí z „naturálního“ spektra větší ochotu vysolit kupu peněz za veskrze průměrný pet nat spíš než za serióznější a znatelně složitější klasickou druhotnou, asi je to plus pro vinaře ovšem) je Sekt Pinot Brut 2015. Čistý, ovocný, vyvážený, klasického střihu. Sympatické pití.
Weingut Hummel z maďarského Villány umí parádní kousky různých stylů, opakovaně ovšem ukazují, kam až může dospět Modrý portugal. Dosud jsem měl v téhle odrůdě na špici jejich Gelassenheit 2012, na paty mu šlape aktuální Blauer Portugieser Frost 2016. Jméno mluví za vše, i tentokrát jde o produkt extrémní podmínek, redukce mrazy a tak. Je to lahvované jen pár týdnů a potřebuje se srovnat. Mladé, ovocné, šťavnaté, výrazné, strukturované charakterní víno, navíc skvěle pitelné, s dobře zapracovaným dřevem, dlouhé, velmi fajn.
U Weingut Hareter Weissburgunder Ohne 2016 jsem měl vykřičníky hned tři :-) Víno se zajímavou složitější aromatikou, suché, šťavnaté, krásné kyseliny, pitelnost, ovocnost, délka, vyváženost. Skvělá ukázka, jak může být nesířené víno perfektně čisté (když nepočítám vzhled, čiré není, ale to mne fakt netrápí) a zábavné. Mňam!
Weingut Wimmer-Czerny mne obecně baví, jejich ročník 2016 byl fajn teplejší kulatější plnější, ročník 2017 je svým živějším projevem mnohem blíže mému vkusu. Parádní Roter Veltliner, skvělý Grüner Veltliner Fumberg a především naprosto fantastický Riesling Weelfel 2017. Čerstvé, živé, je v tom napětí a energie, aromaticky do meruňek, šťavnaté, bezva kyselina, délka, balanc, pitelnost. Klasický, skvělý kousek. Musím mít doma.
Vykřičník mám u mladého Porta Bohemica Veltlínské červené rané, čisté svěží jemnější elegantní bílé, fajn stavba, zábavná perníková vůně.
Dobrá Vinice Velké dobré červené 2015 je mix Pinot Noir s odrůdami Zweigeltrebe a Frankovka, vše z Moravského Žižkova. Gruzínská kvevri 9 měsíců komplet rmut a potom dubové sudy. Matnější, tmavší barva. Na úvod trochu divočejší, peckovinově ovocné, výraznější. Suché, šťavnaté, bezva kyselina, svíravé, pěkně postavené, s delší třešňovou dochutí. S postupem času se uhlazovalo a dávalo čím dál víc, ale vypito bylo moc brzo a musím se mu pověnovat znova časem.