V základním setu jsme ochutnali Monastell Roca Gibert Brut Nature, čerstvou svěží záležitost, sušené květy a jablko, velmi suché, čistě udělané, slušná stavba, nic složitého ale typické a fajn. Dále pak Monastell Mas Xarot Brut, opět čerstvé a o něco výraznější, lehce připečené, suché, čisté, krémový projev, slušná stavba. Na první dojem fajn, ale perlení šlo rychle pryč. A na závěr Lavernoya Lacrima Baccus Summum Brut, víno čerstvější, jemnější, lehce „jarově“ citrusově ovocné, suché, s výrazným pěkným perlením, fajn kyseliny, pitelnost, dobře udělané sympatické víno.
„Reserva“ set začal lahví Lavernoya Lacrima Baccus Heretat Brut Reserva 2015. Čisté, typické, sušené květy, lehce reduktivně zasmrádlé a svědčí tomu vzduch. Výrazné perlení, lehce nahořklé, vyvážené, dobře pitelné. Přímočaře v pohodě. Monastell Mas Xarot Reserva voňavější, ovocnější styl, jablko a něco citrusu. Čisté, suché, fajn kyseliny a stavba, delší, velmi solidní bubliny stylově spíš ke crémantům, postupně toastový tón, trochu pečený závěr, serióznější stavba. Zajímavé. Muscàndia Reserva Brut 2015 na úvod opět trochu zasmrádlé, žluté ovoce, meloun. Výrazné perlení, suché, opět výrazněji žluté ovoce v chuti, čisté, dobrá délka. Agustí Torelló Mata Reserva Brut 2015 čerstvé, citrusové, sušené květy. Suché, čisté, pěkně postavené, delší, jemnější, trochu oříškové, dost fajn klasika. Monastell Roca Gibert Brut Reserva sevřenější, trochu toastové, suché, hodně bublin, znatelnější dozáž, slušná stavba i délka. Proč ne.
A pokračujeme do „Gran Reserva“ zóny. Agustí Torelló Mata Gran Reserva Brut Nature 2011 stále čerstvé, živé, sušeně květinové, minerální, kouřové, komplexnější projev. Suché, výraznější kyseliny, vyzrálé, pěkně postavené, oříšková linka, toast, vybalancované. Hodně povedené. Monastell Mas Xarot Gran Reserva 2015 sladší pečenější ovocné aroma, poměrně efektní. Suché, ovocnější, čisté, šťavnaté, jablíčkové, dobrá délka. Agustí Torelló Mata Gran Reserva Brut 2012 svěží ale zároveň nazrálé, jemnější příjemné aroma, fajn ovocnost a květinovost. Suché, dobrá kyselina, pitelnost, vybalancované, lehce nahořklý závěr. Dost fajn. Muscàndia Brut Nature Gran Reserva 2013 svěží, lehce „šumivé céčko“ ovocnost a florální linka. Suché, poměrně výrazné perlení, ovocnější, dobře pitelné, fajn.
A na závěr pětice rosé. Muscàndia Reserva Pinot Noir Brut 2015 pěkná světlá růžová barva, trochu zasmrádlé a opět vyžaduje vzduch, suché, fajn kyseliny, výrazné perlení, hořčina v závěru. K vínu jsem se vracel a šlo dost mimo mne, taková divná láhev. Lavernoya Lacrima Baccus Summum Brut Rosé světlounká barva, čerstvá svěží kyselejší ovocnost, pomerančový celaskon. Suché, šťavnaté, fajn kyseliny, docela znát dozáž a dotyk sladkosti ale vyvážené, dobře pitelné, čisté, fajn ovocnost v chuti. Proč ne. Lavernoya Lacrima Baccus Brut Reserva světlá barva, čerstvost, lehce oříšková linka, jemnější červená příjemná ovocnost. V chuti zralejší, spíše suché ale dozáž i zde dost znát, slušná kyselina, dobrá délka a balanc. Potěší mnohé. Agustí Torelló Mata Trepat Brut Reserva 2015 pěkná růžová barva, výraznější expresivnější červená ovocnost. Suché, šťavnaté, s výtečnou kyselinou, dobrá stavba a délka, pitelnost, vyváženost. Nic dvakrát složitého, ale dost fajn růžové bubliny. Monastell Mas Xarot Rosat Reserva Pinot Noir Brut pěkná světlá růžová, čerstvá trochu zaprděnější aromatika, jahodová. Čerstvé, suché, čisté, fajn kyseliny a šťavnatost, jahodová ovocnost, slušně postavené a pitelné, přístupné.
Papírově i při degustaci se jako nejsilnější ukázal Gran Reserva set, ve kterém bych si určitě vybral nejsnáze. Nejvíce mne, ale to právě i doma dříve, bavila vína od Agustí Torelló Mata. Taky jsou ovšem nejdražší. Opakovaně jsem o nich psal, včetně jejich elitní Kripty, a navíc tu už dovozce mají. Alifea pak nejspíš půjde cestou vinařství Lavernoya.
