Krupobití, deště a dvakrát výborné bubliny

Sleduji zprávy z vinařský oblastí Bordeaux a Champagne, kde uplynulých několik dní přineslo ne zrovna příznivé počasí. Fotografie (v titulce od Bertranda Gautherota alias vinařství Vouette et Sorbée) a videa mluví za vše a na vinice, zdevastované a očesané dohola silným krupobitím, není zrovna pěkný pohled. Několikacentimetrové kroupy v množství větším než malém následovala série dešťů, podobně silné nejsou v Champagne zrovna obvyklé. Opět nic moc pohled. V Bordeaux šlo hlavně o oblasti Bourg a Blaye a částečně Haut Médoc, kde především u prvních dvou jmenovaných jsou zhruba tři tisíce hektarů v podstatě definitivně „sklizené“. V Champagne největší škody hlásí jih, už bohužel „tradičně“ Côte des Bar, tam je pár míst také naprosto zdevastovaných. Přitom letos to zatím vypadalo dost nadějně, část Champagne se sice potýkala s pořádnými povodněmi (a některá místa jsou zatopená teď, ovšem je to problém spíš pro sklepy než révu), ale naštěstí nebyl problém s mrazy jako v předchozích letech. Na žal odhrnu dvoje degustační poznámky k bublinám…

K výjimečné příležitosti synových šestých narozenin jsem otevřel Ulysse Collin „Les Maillons“ Blanc de Noirs Extra Brut, což je víno, nad kterým jsem se tu rozplýval už opakovaně. Obvykle se dostanu ke sklence někde na degustaci, mít možnost pít v klidu celou láhev, a hlavně si nechat trochu na druhý den (pokud už nejste schopni vyčkat, až víno ideálně uzraje v lahvi), je ovšem o dost lepší :-) Tahle konkrétní láhev byla báze ročník 2013 a odstřel kalů „teprve“ únor 2017. Tmavší, zlatá barva. Krásné perlení menších bublinek. Expresivní aromatika, výrazná, minerální, sladší pečené malvice, dřevo. Suché, plnější, výrazná citrusová kyselina, živá ovocnost, rebarbora, delší, řízné, poměrně koncentrované. Krémová linka, energie, zábavnost. Druhý den se rozkročilo do široka, aroma přidalo kouřové tóny, jablko pečené v popelu, bohatý, komplexní projev. Suché, energické, strukturované, dlouhé, wow bílé. S bublinama navíc :-) Dováží Champagnier, ale většina lahví velmi rychle zmizne.

A přeskok do Španělska. AT Roca Reserva Brut 2015 pochází od vinařství Agustí Torelló Roca a apelačně je to Clàssic Penedès. Tedy ne cava, ale novější a přísnější apelace, viz starší zápisek. Jednou z podmínek je bio zemědělství, což samozřejmě platí i pro toto víno. Vinařství založil teprve v roce 2012 Agustí Torelló Sibill se svými syny, kdy se oddělil od svého rodinného vinařství a jednoho z mých zásadních oblíbenců pokud jde o cavu, podniku Agustí Torelló Mata. Podnik je to sice nový, ale pracují se staršími (30+) a starými výsadbami na dobrých místech a ve značně odlišných terroir. Tohle víno, jejich asi nejdůležitější, je připraveno podobně jako typická šampaňská z mixu různých oblastí. Macabeu pochází z Costers de l’Ordal a Massif del Garraf, z nadmořských výšek 320-420 metrů a dost na vápenci. Xarel·lo je z Conca del Riu Anoia a Conca del Foix, nadmořské výšky 220-340 metrů a z vápenitých jílů. Parellada pak z Serra d’Ancosa, roste více než 580-670 metrů nad mořem a výrazně na pískovci. Primární fermentace v nerezu, sekundární samozřejmě v lahvi a zde na kalech zhruba dva roky (odstřel 12/2017), sice značeno jako brut ale dozáž do 4g/l. Citronová barva, pěkné vytrvalé perlení. Čerstvá, energická klasika, sušené květy, mix malvic a citrusů, citronová kůra. Suché, čisté, svěží, vybalancované, středně plné, velmi dobře pitelné. Dobrá stavba, bílé ovoce, lehce toastové / ovocný koláč, fajn délka. Hodně příjemná, nadprůměrná „cava“. Teda Clàssic Penedès :-) K nám dováží Sabores.