Dnes si dovolím tipy na několik článků a informací ze světa vína. Omlouvám se těm, kteří úplně nevládnou angličtinou, ale všechny myslím stojí za přečtení. A začneme v jedné z mých oblíbených oblastí, Champagne. Caroline Henry sepsala výtečný text Rotten Vintage Challenges Champagne's Reserves, ve kterém se věnuje v mnoha ohledech katastrofickému ročníku 2017, současným snahám o ekologičtější přístup k vinicím (ano, ti s eko produkcí dopadli lépe, mimochodem…) a snahám oficiálních šampaňských institucí ho urychlit, problémům práce s rezervami vína a mnoha dalším věcem. Jde se zasmát u informací o zaorávání herbicidu koněm, ale celý ten příběh je jinak dost smutný. Pokud by vás zajímalo pár ilustračních fotek, tak je najdete třeba tady. U těch ze Champagne včetně typických modrých kousků plastu, pozůstatků pytlů s odpadem z Paříže a dalších velkých měst, který se dříve používal k hnojení. Na zdraví…
Když jsme u Champagne a velkých vín… Aerolinky Emirates vlastní zabezpečené klimatizované prostory Burgundsku, ve kterých ukládají své zásoby vín na delší trať, z podstatné části jde o Bordeaux nakoupené v rámci en primeur a další vína pořízena záhy po jejich příchodu na trh. Momentálně prý mají na skladě zhruba 4.7 milionů lahví. Od roku 2006, kdy začali investovat do „fine wines“, už utratili 780 milionů dolarů. Na některých linkách teď budou v první třídě rozlévat a s odpovídajícími pokrmy párovat Cheval Blanc 2004, Haut-Brion 2004, Mouton Rothschild 2001 a Margaux 1998. V business jedou trochu levnější značky… třeba Palmer nebo Tignanello :-) Ale upřímně mi přišlo, že i to co rozlévají v běžné economy má v kontextu běžného stavu nadprůměrnou kvalitu. Za rok rozlijí asi devět milionů sklenek šampaňského (a to navíc používají větší sklenky, ne flétny, a servírují větší množství) a vypadá to, že jsou momentálně vůbec největším odběratelem Champagne Dom Pérignon na světě.
Stephen Buranyi v rámci sekce dlouhých článků v The Guardian zpracoval text Has wine gone bad?, který přibližuje vývoj naturálního vinařství. Na článek pro běžné čtenářstvo je to myslím více než dobré a rozhodně doporučuji vaší pozornosti, lze tam nelézt hned několik podnětných informací a zajímavých citací.
Andrew Jefford se v rámci svých pondělních textů pro Decanter věnuje tématu Mindfulness and wine. A nebojte, samotný termín mindfulness je v textu dobře vysvětlen. Prostě pokud si chcete u degustovaní sklenky vína trochu zameditovat, tak šup na článek výše!
Tradičním zvykem při křtu nové lodi je rozbít o příď láhev vína, často šampaňského. Zajímavě to pojali u specializovaného podmořského robota… ten se pokřtil sám :-)
Expanze Burgunďanů do Jury pokračuje. Domaines Devillard, pod které spadají Domaine de Perdrix, Château de Chamirey, Domaine de la Ferté a Domaine de la Garenne (a k nám je dováží AdVivum), se poohlíželi po nějakém dalším vinařství a nakonec získali rodinný podnik Domaine Rolet i s jeho 65 hektary vinic (což je na jurské poměry fakt hodně). Kvalita jejich tichých vín mne v poslední době drobátko zklamala a doufám, že s novým majitelem by mohla jít nahoru :-)
O něco častějším majitelem zavedených francouzských vinařství se v posledních letech stávají tamní miliardáři, pojišťovny a podobně. A ceny, které jsou ochotni platit, vyrážejí dech. Kupříkladu teď vyšlo najevo, že při loňském prodeji Château Troplong Mondot pojišťovně SCOR vyšel hektar vinic na zhruba 7 milionů euro. To je… docela dost.