Suché furminty a lipoviny od Szepsyho k hokeji

Nejsem žádným velkým sportovním fanouškem. Teoreticky i prakticky něco málo vím o běhání a dokážu se zabavit badmintonem (ovšem nenapadlo by mne dívat se na zápas v televizi), ale tím to končí. V životě jsem viděl dohromady asi hodinu fotbalu a vždy se u něj otřesně nudil. Rád se ovšem podívám na „zásadní“ elitní hokejový zápas, tam se furt něco děje, byť nejméně jednou za šampionát gůglím, jaká že jsou vlastně přesná pravidla zakázaného uvolnění :-) Včera večer jsem byl na výborné degustaci suchých vín z Tokaje od tamní legendy, Istvána Szepsyho (viz starší článek). Dopíjená ochutnaných lahví začala zhruba za stavu 3:3 zápasu s Ruskem. Nikdy bych nevěřil, jak rychle jde dvěma notebooky s přenosem na obrazovce posunout atmosféru výborné restaurace a ochutnávku velkých vín směrem ke čtyřce plné štamgastů. Přidal se personál, náhodní hosté (původně asi na romantické večeři), mám dojem i kuchyně. Tak trochu jsem při závěrečném gólu začal chápat, co na tom lidi vidí. A trochu se bojím, že k příštímu utkání už jedině Furmint! :-)

Něco k vinařství najdete v onom starším zápisku a teď už vezmu ve zrychleném režimu jen konkrétní vína. Ochutnali jsme tři ročníky základního Tokaji Furmint dry. Ročník 2010 má již výraznější nazlátlou barvu. Klasická, intenzivnější aromatika, již nazrálejší, sladší aroma s ovocností do jahody, květovo-medové, suché, výborná kyselina, čisté, delší, výrazné. 2015 je opulentnější ročník, ve kterém vinař navíc naprosto očividně použil více nového dřeva. Tenhle faktor se prolíná všemi suchými patnáctkami. Víno je to stále velmi čerstvé, expresivní, s jasně výraznější linkou dřeva a vanilky, bílé ovoce, minerální, suché, silnější, s bezva kyselinami, slušnou délkou. Vybalancované, voňavé, klasické poměrně komplexní bílé. Bohužel už fakt nestojí jako „základ“, to opravdu ne, ale taky projev je daleko za hranicí běžných furmintů dalších producentů a spíše na úrovni jejich výběrů ze specifických vinic. Ročník 2016 světlejší, velmi čerstvé, svěží, mix ovocnosti a florálních tónů, dřevo a vanilka ale o něco méně výrazně. Suché, šťavnaté, sladší ovocnost, živost, balanc, čistota, délka, struktura. Stylově lehčí než patnáctka, moc příjemné pití na začátku cesty.

I Tokaji Hárslevelű „Király“ dry jsme měli možnost srovnat ve dvou a navíc starších ročnících. 2006 tmavší barva lehce do bronzové. Již hodně nazrálé a s výrazným vlivem vzduchu, med a bylinky, starý vlakový vagon, kořenitost. Suché, poměrně výrazné, zralé, medovost, slušná délka. Stále má co nabídnout a nemám problém pít, ale kdybych otevřel doma, tak si asi řeknu, že jsem měl čekat o nějaký ten rok méně a víno už je na sestupu :-) Ročník 2010 poměrně voňavé, květinové, lipový květ, minerální linka. Sladší aroma, netradiční tón čokolády a pomerančové kůry. Expresivní, suché, krásná kyselina, svěžest, délka, balanc, dobrá struktura. Dost povedená lipovina, byť ze zkušenosti vím, že ne každá láhev takhle vypadá a u leckterých je oxidace o hodně zřetelnější.

Tokaji Cuvée Furmint-Hárslevelű „Nyúlászó“ dry 2015 je směs obou zásadních odrůd z jediné konkrétní vinice. Aromatické, expresivní, tučnější, zřetelné novější dřevo a vanilka. Suché, plnější, intenzivní, delší, dřevo dobře zakomponované, minerální, bohaté, pěkně strukturované. Super kyseliny, efektní aromatický projev, seriózní chuť. Tohle víno je naprosto parádní!

No a na závěr čtveřice furmintů z jednotlivých vinic. Tokaji Furmint „Úrágya“ dry 2015 čerstvé, expresivní v aromatice, opět docela dost dřeva a vanilky, postupně jemnější ovocné tóny, mineralita, komplexní. Suché, výrazné, plnější, skvělé kyseliny, delší. Bílá ovocnost, fajn mineralita, dobrá délka a výborná struktura. Povedený kousek. Tokaji Furmint „Hasznos“ dry v ročníku 2013 lehce divočejší, nazrálejší, zralejší ovoce, med, linka až připomínající ryzlinkový petrolej. Fajn kyseliny, slušná stavba, dobrá délka, o něco jednodušší ale stále fajn. Ročník 2016 čerstvé, mladičké, hodně sevřené, s reduktivním projevem a pocitově výraznějším zasířením. Jakoby zelenější ovocnost, karambola, něco dřeva, hodně syrové. Suché, šťavnaté, poměrně výrazné, velmi pěkné kyseliny a stavba, živost, delší. Tohle má potenciál, ale potřebuje čas.

A na závěr Tokaji Furmint „Szent Tamás“ dry 2016, tedy z legendární a nejdražší tamní polohy. Čerstvé, expresivní, pěkná ovocnost, bílé plody, dotyk jahody, krásně zakomponované dřevo. Suché, plné, koncentrované, s až lehce slanou minerální linkou, jemnější elegantní ovocnost, bohaté, velmi dlouhé. Krásně postavené, již nyní překvapivě přístupné ale s velikým potenciálem. Jako… vždycky jsem nadšený, když mi jako nejlepší nevyjde nejdražší víno, ale tentokrát se bohužel nepoštěstilo. Tohle se může směle postavit špičkovým bílým burgundám a obstojí. Szepsy prostě umí. V sortimentu ho má Domaine R&B.