Fajnšmekr slaví sedmé narozeniny…

Vršovický Fajnšmekr, obchod s vínem a delikatesami, dovozce vín a jeden z vůbec nejsympatičtějších (mimo jiné protože velmi komorních) vinných barů v Praze, právě dnes slaví sedmé narozeniny. Jako vždy to pojali formou „street party“, letos ve francouzském duchu. V minulých letech jsem byl s dětmi, pro které se tam vždy našla nějaká zábava (a výborný mošt, i vinný), ale letos se mi zadařilo vyrazit alespoň na úvod hezky sám :-) A tak jsem se rozhodl, že dnešní zápisek pojmu jako živý report od několika vzorků. Kolika se teprve uvidí, článek bude (ne)pravidelně aktualizován :-) Jdeme na to!

Domaine de l’Écu Muscadet Classic 2016 je základní verze Muscadet Sévre et Maine od výtečného a docela slavného biodynamického producenta, už jsem tu psal (a opakovaně si ověřil jejich kvality) o kouscích z různých jednotlivých terroir, je to skvělé srovnání. Tmavší žlutá barva, velmi fajn aromatika, zralý podzimní sad, krémovost, lehká kouřovost. Suché, čisté, krásně svěží, čisté, s minerální linkou, jasné ležení na kalech a krémovost projevu, balanc, slušná délka. Snadno pitelná letní věci, ale zároveň výrazně nadprůměrný Muscadet.

Neodolal jsem a vyzkoušel i dvě další vína od Domaine de l’Écu a ještě dám jedno. Orthogneiss 2015  je Muscadet z vinice na ortorule. Čisté, svěží ale již nazrálejší tóny, pecičkové, s méně výrazným vlivem kalů. Suché, čisté, výrazné až ryzlinkové kyseliny a přísnější projev, pecičkové a lehce nahořklé v dochuti. Čtrnáctka mne ale bavila víc, přiznávám, zde ta pecičkovost až rušila. Janus 2015 je nečiřená, nefiltrovaná a hlavně nesířená podoba Chardonnay, školeno v betonu devět měsíců. Výraznější žlutá barva. Pikantní a toastová vůně, mořsky minerální tón a něco citrusů. Suché, plnější, s bezvadnou výraznější kyselinou, delší, pěkně postavené, seriózní. Moc dobrý!

Vůle psát mírně ochabuje, ale… Domaine de Montcy Terra Laura Cour Cheverny blanc 2015. Starší ročník jsme rozlévali na čtvrtém Družstvu a surově teď zneužiju text, kterým jsme na něj lákali. „Vinařka Laura Semeria je moc zajímavá a schopná ženská, v roce 2007 sekla s korporátní kariérou a místo toho začala makat na Loiře (trochu překvapivě, vzhledem k tomu, že pochází z italské Ligurie), ve vinicích a sklepě Domaine de Montcy. Hezky v organickém a biodynamickém režimu. Potřebujete-li v dnešním drsném světě spíš pohladit než nakopnout, chcete-li spíš jemnější eleganci než drsnou výzvu, hledáte-li víno jasně hovořící a uklidňující spíš než divočinu, kde budete přemýšlet, zda jde ještě o osobitý styl nebo už o vadu, měli byste určitě ochutnat (nebo klidně pít ve větším, berte to jako takovou chillout zónu) její Romorantin. Pokud jméno slyšíte poprvé, tak vězte, že je to stará francouzská odrůda, kříženec Gouais Blanc a Pinotu, takže vlastně takovej málo známej sourozenec celebrity Chardonnay. Něco jako brácha Angeliny Jolie. Po fyloxeře ho na světě zbylo jen pár desítek hektarů, je to dneska už taková rarita a vzácnost, takže se nám do zakázanýho konceptu skvěle hodí.“ No a teď aktuální poznámky. Jemnější, suché, lehce krémové a decentně pikantní, vybalancované, příjemně strukturované a hezky dlouhé. Diskrétnější ovocnost, pitelnost, nevtíravá elegance. Líbí se mi moc.