Nechci vyloženě tvrdit, že peklo zamrzlo, ale… Bohemia Sekt (web) začíná experimentovat i s jiným tvarem skla než úzkou flétnou! :-) Říkají jí Tango, je tažená z jednoho kusu, tvarem blíže tulipánovým (resp. jede směrem, kterým podstatná část současných bublinových sklenek „někde na pomezí“, které se ještě úplně nechtějí vzdát vyššího užšího profilu) ryzlinkovkám, rysku značící deci najdete těsně nad nejširší částí a celkový objem je zhruba dva a půl deci a hrdlo je širší než u fléten. Připravena byla ve spolupráci a vyrábí ji sklárny Rona a co je (alespoň teda pro mne) důležité je, že nejde o zvláštní kousek na speciální akce, ale měla by postupně plošně nahradit jejich běžné malé flétny. Jasně, nadšence do ostře řezaného tenkostěnného špičkového křišťálu od Zalto či z moderních řad Riedelu asi nechá chladnými, jenže je zase připravena tak, aby spolehlivě vydržela náročný restaurační zápřah a cenově se snadno dala použít i v úplně běžných restauracích.
Vyzkoušel jsem z ní několik vín a funguje dobře. Třeba nejsušší bubliny od bohémky, Château Radyně Extra Brut, z ní fungují lépe než z mé oblíbené sklenky (a aromatický projev je podobný jako u elegantnější bublinovky od Zalto). Pěkná citronová žlutá barva a vytrvalé perlení spíše menších bublinek. Čistá, svěží aromatika, spíše květinová, linka malvicové ovocnosti. Suché, čisté, dobré kyseliny, středně plné, květinové, s lehce nahořklým závěrem. U jejich stále ještě docela novinky Prestige 36 Brut 2013 (viz starší zápisek) šlo aromaticky o zřetelný pokrok oproti testu v malé flétně, ale větší sklenička (konkrétně má nejpoužívanější Riedel Veritas Champagne, níže zopakuji jeden můj starší post z Instagramu s fotkami) aromatice ještě dále prospěla. Citronová žlutá barva a pěkné perlení menších bublinek. Výraznější aromatika, pěkná ovocnost, malvice a zralé žluté ovoce, lehce sušené květy a minerální linka, kokos, decentně toastové, vrstevnatější aroma. Suché, čisté, dobrá kyselina, šťavnatá ovocnost, delší, trochu plnější seriózní bubliny. Nevím přesně čím se liší dvě dostupné šarže, toto byla 14017F. Z několika v minulosti chutnaných/vypitých lahví jsem pokaždé preferoval variantu F nad 14017D (to mi přijde o něco kulatější, Fko jakoby říznější).
Proč o té sklence vlastně píšu v samostatném článku? Jako někdo, kdo pije bubliny momentálně skoro stejně často jako tichá vína, prostě nemůžu úzkou flétnu (zhusta navíc se směšným objemem) vystát. Bubliny se v ní nedokáže předvést v plné šíři a i díky tomu posiluje u mnohých převládající dojem, že bubliny jsou jen něčím na přípitek ale ne seriózním vínem. V restauracích si pravidelně nechávám přinést raději sklenku na bílé, pokud bubliny hodlají servírovat v mrňavé flétně (First World Problems, já vím). A pokud se lidem v běžném podniku objeví na stole výrazně smysluplnější sklo (+ tohle půjde navíc do různých dárkových baleních s lahví), tak je třeba šance, že se něco změní. Já vím, jsem naivní… ale trocha pozitivního myšlení je občas třeba :-) Jen teda doufám, že změnou nebude postupný návrat k „poprsí Madame de Pompadour“…
