Úplně často současný styl Riojy nevyhledávám, v nákupech ze Španělska mi končí spíš jiné oblasti. Ale sem tam je dobré si ověřit, jak že to tam vlastně dělají. Před pár dny jsem zbavil korku víno trošku vyšší kategorie, Muga Prado Enea 2010. Slavný větší producent z Haro (měl jsem tu před deseti lety článek a už trochu zastaral, nedávno popisoval jejich bubliny) a jejich právě „tradiční“ styl, s delším školením. Celkem očekávaně dominance Tempranillo s asi 70 %, 20 % Garnacha a zbytek Mazuelo a Graciano, selekce z výše položených chladnějších vinic. Každou odrůdu zpracovávají samostatně (fermentace v dřevěných kádích), celkem tříleté školení v sudech začíná v novějších/nových a končí ve starších. Muga má vlastní bednářství, takže sudy jsou jejich. Po lahvování ještě několik let ve vinařství než jde na trh. Neprodukují všechny ročníky, jen ty opravdu povedené, i velikost produkce se může výrazně lišit.
Težší burgundská láhev, velmi silná kovová záklopka, celokorek. Tmavší barva, fialový tón, ale nic vyloženě hutného. Výrazná, bohatší, komplexní vůně. Stále jasně mladistvá ale už to začíná být zajímavé. Tmavší ovocnost, kamenitá minerální čerstvá, oříšek, pěkně zakomponované byť zatím výraznější dřevo. Suché, šťavnaté, super kyseliny, energická ovocnost, strukturované, vyvážené, mladičké ale už nyní přístupné a zároveň s obrovským potenciálem. Výraznější ale jemnozrnné třísloviny. Hodně jsem se u toho bavil. První den jsem měl ještě dojem, že stylově podobné víno pořídím i znatelně levněji, ale po pořádném rozdýchání druhý den už si tak jistý nebyl. Krásné, klasické, ve zlké červené. Sem tam je třeba udělat si radost :-) Hodnocení světových kritiků jsou dost pozitivní. Suckling 99 bodů, Wine Advocate 98, Decanter 96. Osobně bych se pohyboval někde k 95, ale oproti těmto profíkům nemám napito Prado Enea celé vertikály a nejsem schopen posoudit, že jde prý o naprosto top ročník a bude časem skoro dokonalý :-)
A když už bylo to Tempranillo, tak ještě jedno stoprocentní. Oblast Ribera del Duero a Briego Adalid Reserva 2011, z jediné vinice La Nava. Dostal jsem darem, respektive jako bonus k nějakému nákupu. Zde je láhev bordeauxská, kovová záklopka a celokorek. V podstatě už ten tvar lahve, ale možná je to jen autosugesce, trochu napovídá styl vína. Tmavší barva do fialové, lehce nazrálá. Výraznější vůně, ovocná, kombinace tmavších zralých plodů a čerstvějších červených, něco toastovaného dřeva (kombinace francouzských a amerických barrique sudů rok a půl), kakao, mléčná karamelka. Suché, šťavnaté, tmavě ovocné, dobrá kyselina a sladší dřevo, delší, koncentrované. Dost slušné plné červené
