Víkend byl náročný. Začal už páteční oslavou narozenin Fajnšmekru, ke které (respektive jednomu konkrétnímu vínu) se ještě vrátím. V sobotu jsem vstal hezky ve čtyři a vyrazil směr Vídeň, kde se už od pátku konalo hned několik více než lákavých vinařských akcí. Tou nejzásadnější z nich je samozřejmě VieVinum, co dva roky organizovaný třídenní mezinárodní vinný festival, největší přehlídka vína v Rakousku a skvělá příležitost si na jednom místě projet právě a především rakouská vína ze všech regionů. Festival okupoval spoustu prostor paláce Hofburg a kombinace stovek vystavujících, obludných teplot (nejen) venku a tisíců degustujících vytvořila poměrně únavnou směsici :-)
Ochutnal jsem kvanta vína, i nějaký prostor prohodit pár slov s vinaři byl a mám kvanta poznámek co se budou hodit. Ostatní se mi za cestovní notebook, co sebou tahám a složitě instaluji kde to jen jde, trochu vysmívají. Občas mi do něj při chvilce nepozornosti někdo něco napíše, sem tam na něj nateče trochu vína. Ale to nepohodlí za x tisíc slov poznámek a možnost je pak rozumně snadno zpracovávat a vyhledávat v nich prostě stojí :-) Dokud nevymyslím něco lepšího. Postupem času se určitě dostanu k některým jednotlivým vinařům a ochutnávkám, ale ve zkratce pár bodů co jsem si nejvíce užil či jinak zaujalo:
Spousta horizontálních degustací jedné odrůdy (ryzlink, frankovka, veltlín…) a vinaře z různých specifických terroir. - Vinaři se vzorky od čerstvě stočených z tanku po vyzrálá z osmdesátých let. Jen tak, na stánku, žádné speciální podpultovky.
- Průřez běžnými rakouskými bublinami dost zklamání, až na osvědčená jména jako Bründlmayer. Ale zase hned u několika rakouských vinařství bylo vedle v nabídce i Champagne, něco ze sortimentu jejich oficiálního distributora :-) Takže jsem si takhle s chutí proložil frankovky vzorky od Billecart-Salmon a trochu se osvěžil…
- Sekce „mladých a divokých” vinařů byla mnohem méně divoká než bych čekal a šlo tam najít pěkné seriózní kousky :-)
- Stále narůstající počet bio(dynamických), naturálních a podobných vinařství je nepřehlédnutelný. Zásadní rakouská síť vinoték a dovozce Wein & Co. měla vyhrazený prostor s několika desítkami vín ze sortimentu právě v tomhle směru, které postupně zařazují poslední dva roky. Selekce gruzínských macerovaných bílých z kvevri, slavných jmen jako Gravner, Roxanich či Reyneke i méně známých producentů nejen z Evropy.
- Nacházela se tam sekce vinařství ze Švýcarska, kterým jsem věnoval nepoměrně velké množství času a udělal dobře!
Součástí VieVinum jsou i různé speciální edukační akce, řízené degustace a podobně. Já se speciálně těšil a registroval na United by Blaufränkisch, dvě hodiny věnované zhruba 60 producentům z osmi různých zemí a jediné odrůdě. S krásnou sklenkou od Zalto jsem se prodíral napěchovanými prostorami a ochutnával a ověřoval si, že frankovka je parádní odrůda :-) A že se naši vinaři (zastupoval nás Ota Ševčík, Petr Koráb a Jiří Šebela) nemusí vůbec stydět! Musím se ale přiznat, že po téměř sedmi hodinách intenzivního degustování na hlavní akci jsem si frankovky už spíše užíval, těkal mezi vinaři a bavil se. Aby to opravdu dávalo smysl „vědecky“, muselo by to být od rána a ne takto striktně časově omezené.
V neděli (a ostatně i dnes) VieVinum pokračovalo, ale já měl jiný plán. V bezva muzejních prostorách (navíc s teplotou udrženou na veskrze fajn úrovní, přes opět peklo venku) v centru se konala akce Return to Terroir, setkání biodynamiků ze sdružení Renaissance des Appellations s osobní účastí otce zakladatele, Nicolase Jolyho. Téměř 70 vystavující představilo leckdy celé současné portfolio. Mám odtamtud vůbec nejvíc poznámek v poslední době a budu z téhle akce čerpat ještě hodně dlouho, nechal jsem si na docela dost vinařů hodně prostoru a raději se s nimi pořádně pobavil než abych jen vína narychlo prolétl a snažil se nějak stihnout vše. Pomáhala tomu i účast, který nebyla nijak obří, žádná vyloženě davovka. Ideál, protože kde můžete v klidu (a to je důležité) projet vše aktuální od Jolyho, průřez jurskými víny od Tissota, celou řadu cavy od Recaredo včetně jejich absolutní špičky Turó d'en Mota, bezva australské pinoty od vinařství Seresin i ryzlinky Battenfeld-Spanier, celou škálu vín od Movie i prozkoumat rozdíly různých terroir vinařství Clemens Busch, ochutnat vína od Foradori i Alsasko Valentin Zusslin? Jedinou nevýhodu představoval fakt, že podstatná část vinařů byla na stánek sama a rozhodně také chtěli ochutnávat :-) Takže hlavně v pozdějších časech ten či onen stolek úplně osiřel a návštěvník se musel obsloužit sám. Ale když si ho vinař všiml, tak samozřejmě hned přispěchal o vínech mluvit.
Šlo o naprosto bezvadnou kakofonii především němčiny, angličtiny, italštiny a francouzštiny, to vše na vlně společného biodynamického porozumění ;-) Všechna vinařství byla zajímavá, byť netvrdím, že se tam nenašla i vadná vína (v malé míře ale ano, opakovala se hlavně stará dobrá myšina, bohužel). Šlo těkat od vín představujících výzvu a vyžadujících otevřenou mysl (rozuměj „zvláštních“) k lahvím, které se mohou směle řadit mezi naprostou špičku a dokonalé ukázky potenciálů jednotlivých apelací. Krom ověření starých dobrých známých jsem tam učinil několik nových objevů. Ať už jsou to různé bubliny od Monte de Roari (druhotná v lahvi ale rozjeto „na velikonoce“ za užití sušených hroznů), prakticky všechny pinoty od Seresinu, Beaurenard a jejich Châteauneuf Gran Partita (všech třináct odrůd v neobvyklém poměru, sebráno najednou z jejich školky přímo u města), Philippe Gilbert a jejich Menetou-Salon Les Chandelières, Orsi - Vigneto San Vito a jejich kalné zábavné bubliny ale hlavně zajímavé Posca Bianca Vino Perpetuo (ročník 2011 až 2017, vždy část lahvována a doplněná čerstvým vínem). Clos Lentiscus a Xarel·lo ze stoletých keřů školené v amfoře, Wittmann a klasický úchvatný 2016 Morstein Riesling Grosses Gewächs (z toho jsem si sedl na zadek, možná víc než z čehokoliv od ostatních německých ryzlinkářů). Jo a úplně fantastická byla burgundská matolinová pálenka z Chardonnay od Domaine Guillemot-Michel, školená několik let v sudech po bílém víně. Neodolal jsem a jednu láhev pořídil domů :-)
Prostě vyloženě parádní akce a kdyby se měla ve Vídni konat znovu, tak nebudu váhat vyrazit klidně na otočku. Teda možná by bývalo bylo lepší, kdyby o ní tolik lidé nereferovalo podobně nadšeně, příště to bude davovka a zdaleka ne taková zábava :-)
P.S. Na fotce, kterou lákalo VieVinum k účasti na druhém dni, je hned dole v popředí váš oblíbený vinný bloger ;-)
P.P.S. Obě akci vždy dostatek pitné vody na stolech a plivátka ve kterých bylo dost místa. Bavil mne odlévací servis s plastovou popelnicí na rudlu, do které plivátka odlévali. V těch načinčaných prostorách Hofburgu to bylo jak pěst na oko :-)
