Vinařství se na trhu etabluje od roku 1998, ale Fernando González Riveiro a Ana Pérez společně vinaří o nejméně deset let déle. Vinice, zhruba 11 hektarů v podoblasti Amandi v Ribeira Sacra, jsou na terasách vykutaných do místních břidlicových svahů, nic pro slabé povahy :-) Kaňon řeky Sil je ochlazován vzduchem od Atlantiku a vína tu bývají o něco živější povahy. Ekologické pěstování hroznů (a nyní i biodynamika, byť necertifikovaná) a čistě vlastní vinice, ruční sběr, u většiny vín šlapáno nohama, fermentace spontánní, zrání nejčastěji ve starších větších francouzských sudech a v menší míře v sudech z místního kaštanu, lahvováno bez filtrace. Pro bílá používají místní klasiku v podobě odrůdy Godello a v menší míře odrůdy Albariño, Loureiro a Treixadura, část vinic pro ně mají i na opačné chladnější severní straně soutěsky. V červené dominuje Mencía, od základního vína bez dřeva až po špičkové představitele. Ale mají keře dalších odrůd, jak staré výsadby tak docela nové ve snaze je zachovat a zjistit co nabízejí, a připravují je jak ve směsích tak i úplně samostatně. Všechna červená sdílí parádní energii a určitou lehkost a zároveň důraznost, což mne na nich velmi baví.
Ve velké zkratce něco k červeným odrůdám. Sousón (Souzão, Sousão, Vinhão) je především portugalská odrůda používaná na portské a pro barvu, navíc je to nejrozšířenější červená odrůda Vinho Verde. I původ má na severozápadě Portugalska (a pravděpodobně je zde vztah rodič-potomek s odrůdou Amaral alias Caiño Bravo), ale dnes ji najdete i v Austrálii, Kalifornii a Jižní Africe, opět hlavně na fortifikáty. Vína jsou velmi tmavá, ale nemá barevnou dužinu, vše přichází ze slupek. Ve Španělsku je necelých 600 ha, hlavně v apelacích Rías Baixas, Ribeiro či Valdeorras, nejčastěji končí ve směsích.
Merenzao (Godello tinto, Verdejo negro, Bastardo) má původ ve francouzském regionu Jura a… ano, je to staré dobré a dobře známé Trousseau. Ve Španělsku je ho jen pár desítek hektarů, paradoxně pod dvěma jmény, hlavně v Galicii. Ale coby Maturana Tinta je povoleno a v malé míře se používá i v oblasti Rioja. V Portugalsku je toho přes 1200 hektarů, pro portské i klasická červená. A samozřejmě jde o jednu z odrůdu na Madeiře.
Brancellao (Alvarelhão v Portugalsku, Albarello v Galicii) má původ v oblastech Douro nebo Dão a blízko k odrůdě Sercial, klasice z Madeiry. Až do 70. let bylo dost důležité v Portugalsku, opět jak na portské tak běžné červené. Postupně upadlo až na desítky hektarů, dnes znovu ožívá pro rosé. Ve Španělsku jsou toho nízké desítky hektarů, hlavně Rías Baixas a další místa v Galicii.
Caiño tinto (v Portugalsku Borraçal a součást Vinho Verde) pochází z Galicie a je součástí apelací Rías Baixas a Ribeiro. Je to víno obvykle docela aromatické, ale svíravé a trpčí, kyseliny vysoké. Je náchylné na hromadu chorob, snadno plesniví, je náchylné na spálení sluncem ale zároveň preferuje sušší teplé polohy… se nedivím, že je toho tak málo :-)
Mencía má hromada synonym, zásadnější jsou Jaen a Loureiro Tinto. Už ji určitě nelze považovat za okrajovou, ale méně známá je rozhodně. Aktuálně je prokázáno, že jde o Jaen v Portugalsku, už důležitější odrůdu s 2500+ hektary v oblasti Dão, kam přišla pravděpodobně později s poutníky. Ve Španělsku jede a je důležitá v oblastech Bierzo (odkud nejspíš pochází) či Ribeira Sacra, ale také Monterrei, Valdeorras či Ribeiro, celkem je už na více než 8000 hektarech. Což zní jako fakt hodně, ale v rámci španělských výsadeb, kde má slavné Tempranillo 200+ tisíc, to odpovídá chvostu první dvacítky. Takže ty odrůdy výše jsou opravdu velmi okrajové. Dříve Mencía znamenala spíše lehčí voňavější vína na rychlou konzumaci a roséčka, z megavýsadeb na plackách. Stará réva ze svahů hlavně na břidlici a nižší výnosy jsou úplně jiná liga, díky vínům s tímhle přístupem počet nadšenců do téhle odrůdy rychle stoupá.
Carravel 2015 (Mencía, keře zhruba 40 let, pětina celé hrozny, zrání v barrique a 600l sudech až dva roky) je zatím jediný vínem konzumovaným v klidu doma, vše ostatní jsou vzorky na degustaci. Tmavá barva do fialové. Čerstvá, energická vůně, ryzí energická tmavší peckovinová ovocnost, mineralita, kouřovost. Štavnatě ovocné, minerální, strukturované, delší, energické, výtečně pitelné. Velmi se rozvíjelo se vzduchem a vínu hodně prospíval, takže je dost zřejmé, že i několik hodin otevřená vína z degustace určitě neměla šanci se plně projevit. Přesto…
Castagaia 2014 (Sousón, mladší výsadby, celé hrozny, rok a půl ve starších barrique sudech) je víno dost tmavé, s výraznější zralostí byť alkohol nijak vysoký, tmavě ovocné, rustikálnější, hrubší a zemitější, s výraznou kyselinou. Potřebuje čas a prostor.
Amaral 2014 (Caiño, mladší výsadby, celé hrozny, rok a půl ve starších barrique sudech; jménem Amaral vinařství příliš nepomáhá odrůdovému chaosu, protože jde o synonymum pro Caiño Bravo, což je ovšem jiná odrůda) se představilo příjemnou decentně kořenitější a florálnější aromatikou, poměrně výraznou, trochu divočejší, velmi čerstvou. V chuti parádní šťavnatost, lehkost, pitelnost, mineralita, sympatický kousek.
Fincas 2013 (Caiño a Sousón půl na půl, velmi staré výsadby, celé hrozny, 11 měsíců použité barrique sudy) expresivnější aroma, mix červených a tmavých plodů, kouřovost a mineralita, zemitější linka, sladší dřevo. Štavnatost, bezva kyseliny, dobrá délka, opět dost fajn.
Risco 2015 (Merenzao, velmi staré výsadby, celé hrozny, 12 měsíců použité barrique sudy) sympatický mix tmavší peckové ovocnosti a florálních tónů, pikantnější, lehce oxidativní linka. Suché, bezva kyseliny a lehkost, jemnější ale intenzivní, vybalancované, vlastně docela elegantní.
Brancellao 2014 (Brancellao, obnovené výsadby ze zbytků velmi starých a nyní zhruba 30 let, celé hrozny, 12 měsíců použité barrique a 300l dubové a kaštanové sudy) komplexnější, složitější aromatika, kombinuje ryzí šťavnatou ovocnost se zajímavou kořenitostí a voskem. Parádní kyseliny, kombinace lehkosti a důraznosti, strukturované, delší dobře postavené. Tvrdší, ve vývinu, potenciálně skvělé.
