Biodynamické vinařství Judith Beck z Golsu má, krom poctivé výborně udělané klasiky o které tu píšu celkem často, i plně naturální řadu zvanou „Bambule!“, připravovanou jen když mají pocit, že to u té či oné odrůdy bude zrovna fungovat. Bílá obvykle macerace a fermentace na slupkách (~ 14 dní), zrání v použitích barrique sudech na kalech (8-16 měsíců) a lahvování bez filtrace a síření. Weißburgunder Bambule! 2015 jsem poprvé pil loni v srpnu a bylo to živé, energické, trochu „bezsirně zasmrádlé“ bílé, ale nic úplně zásadního jsem v tom neviděl. Rok se sešel s rokem a vida, je to mnohem dál! Burgundská láhev, celokorek, zavoskované hrdlo. Tmavší, lehce opalizující spíše citronová barva. Čerstvá, pikantnější vůně, žluté ovoce, něco tropických tónů, karambola a herbální linka. Suché, šťavnaté, s výraznější citrusovou kyselinou, intenzivní a trochu nervózněji energické, středně plné, žlutá ovocnost, minerální slaný tón, naprosto čisté (hurá, v poslední době jsem měl trošku smůlu na různé myšinové a jinak jeté zmetky, u nesířených vín), s ovocně nasládlým zakulacenějším delším závěrem. Dost pěkný. V nabídce VPV, stejně jako další vína vinařky.
S dalším vínem jsme v Galicii, v oblasti Ribeiro, vinařství Coto de Gomariz. Chlubí se tím, že hrozny pěstují i na prvním clos na Iberském poloostrově, obezděná vinice pochází už z 10. století. Vinice, zhruba 28 hektarů, jedou většinou organicky (s příklonem k učení Masanobu Fukuoky a biodynamice). Jsou na kamenných terasách, nejstarší výsadby z roku 1979, na břidlici v některých polohách s více žuly nebo jílu. Abadía de Gomariz 2012 je směs odrůd Sousón (zhruba půlka), Brancellao, Ferrol a Mencía, něco k nim viz nedávný zápisek. Školeno v 300l dubových sudech 12 měsíců, většina francouzských a menší část americké. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší barva, fialový tón. Parádní, výraznější, tmavší peckovinová ovocnost, až sušené a uzené švestky, energické, kamenité, pepřová kořenitost, lehce herbální. Suché, středně plné, šťavnaté a svěží se super kyselinou, švestka a cumlání pecky, jemnozrnné tříslo, svíravost, dobrá koncentrace, jemně minerální linka, delší a s rozdýcháním stále sladčeji ovocné, hodně dobré pití. U Parkera jen 88 bodů (v roce 2016 méně než rok po lahvování) a poznámky o výrazném třísle, rustikálností a tónech pečených jablek. Jak mám obvykle pocit, že těm slušnějším vínům i oni (na Španělsko pro ně hodnotí Luis Gutiérrez) dávají snad až zbytečně moc, tak v kontextu všech těch RP90+ španělských vín co jsem v poslední době pil si tohle fakt zaslouží víc :-) Byť je to jejich základní červené, kterého dělají asi 20 tisíc lahví. Cenově někde v zóně okolo 13€ při objednávkách ze španělských e-shopů.