Klasická burgundská láhev, celokorek pod zavoskovaným hrdlem. Pěkná výraznější citrónová barva. Na úvod stále trochu sevřenější aromatika, potřebuje to vzduch aby se plně otevřelo (a rozhodně tomu neublíží ještě třeba dva roky nechat ležet a zrát bude v klidu i mnohem déle). Postupně nabízí čerstvou, klasickou aromatiku, s citrusovými tóny, krásně zakomponovaným dřevem, s výraznější minerální linkou, kamenitou, závan kouře, křísnutí křemenem. Suché, výraznější a šťavnaté s bezvadnou citrusovou kyselinou, trochu chladněji ovocné a tvrdší ale vybalancované, s velmi dobrou délkou a pitelností. Filmem provázelo více než dobře a jde o dost nadprůměrnou ukázku „pouhé“ vesnické apelace. Takže spokojenost. Doménu Bachelet-Monnot dováží AdVivum.
A film? Inu je to lehce nadprůměrná a atmosférou naprosto jasně francouzská kombinace rodinného dramatu s nějakým tím komediálním prvkem, troškou romantiky a notnou dávkou sentimentu, s lehce skřípajícím scénářem a možná až zbytečně doslovným záběry z minulosti. Ale velmi dobře ukazuje současný problém s dědickým právem ve Francii a jakým situacím jsou vystaveni menší vinaři především v oblastech, kde cena vinic vylétla raketově vzhůru, a najednou musí zaplatit extrémně vysokou dědickou daň. Už z tohoto důvodu stojí film za vidění. Naprosto zásadní je samozřejmě kulisa vinic a sklepů Burgundska, bez nich by šlo o znatelně méně doporučeníhodnou záležitost. Navíc, díky spolupráci právě Roulota a ostatně i dalších burgundských vinařů (Nicholas Potel, Lorraine Senard, …), různé „odborné“ rozhovory a sklepní a viniční rozhodnutí působí celkem autenticky a uvěřitelně. Takže nachlaďte nějaké pěkné burgundské, nakrájejte trochu sýra, uvelebte se u televize a udělejte si hezký večer :-)
