Zajímavá věc. Pravidelně mi někdo říká, že bych měl víc psát o levnějších/dostupných běžnějších vínech, prostě tipy jak se mít dobře ale za málo, ovšem (s výjimkou vyloženě článků o vínech ze supermarketů, Lidlu především) v poslední době zjišťuji, že větší zájem a reakce na sociálních sítích vzbudí spíš vína špičková. Dnešní první lahví jsme ve Španělsku, v oblasti Valencie, u odrůdy Garnacha Tintorera, vinařství Rafael Cambra a Soplo 2013. O vinaři jsem se tu už zmiňoval, Soplo je jeho základním červeným s doporučenu cenou u nás 200 Kč (vozí Biosueňo). Z mladších (10 let) výsadeb v necertifikovaném bio režimu, fermentuje v nerezu s deseti procenty stopek a zraje čtyři měsíce v použitých barrique sudech a potom v betonu. Bordó láhev, kovová záklopka a celokorek. Tmavší rubínová barva. Výraznější aromatika, tmavší ovocnost, švestka, ostružina, trochu živočišné a divočejší, prašné, dotyk pepře. Suché, s bezva kyselinou a šťavnatostí, středně plné, čisté, ovocné, s uhlazenější tříslovinou, slušná délka a pitelnost. Nic vyloženě složitého, ale hodně fajn. Už má pár let zrání za sebou a je perfektně připraveno k pití, ale v lahvi ještě nějaký ten pátek v pohodě vydrží. Devadesát v průvodci od Parkera, proč ne.
A abychom se posunuli do vyšších cenových sfér… Champagne Franck Bonville Grand Cru Blanc de Blancs Millesimé 2012. Mám tohohle producenta rád a zmiňoval jsem se o něm už dříve, v souvislosti s jejich prestižním cuvée Belles Voyes i u příležitosti návštěvy vinaře o základu i ročníkovce. Ročník 2012 je špičkový a obvykle ještě potřebuje trochu času, tohle myslím nebude na vrcholu ještě pár let, ale… že jo. Jde o čisté Chardonnay z vinic pouze v Avize (v některých letech je tam ovšem podstatná část hroznů z Oger), odstřeleno v lednu 2017 (tj. na kalech čtyři roky) s dozáží necelých sedm gramů cukru. Žluté v barvě, jemnější vytrvalé perlení. Čerstvá, energická, krásně čistá precizní aromatika, kombinace malvic (hruška), špendlíků a trochy tropika, s minerální linkou a svěžestí způsobující slinění a chuť se okamžitě napít. Stejným směrem se ubírá i chuť, s parádními kyselinami a šťavnatostí, s křídovou mineralitou, víno je moc dobře strukturované, delší, s bezva pitelnostá. Přísnost už pomalinku odeznívá a patrná je i (na pěstitele a současné trendy) vyšší uhlazující dozáž, je to skvěle vybalancované zábavné i seriózní pití. Dost nadšen jsem byl, po pravdě. Běžná maloobchodka po lahvi u dovozce PMP Exclusive něco pod dvanáct stovek.