Nejsem zrovna velkým fandou tropických teplot, mnohem lépe snáším zimu. Každopádně mne aktuální klima postrčilo odhrnout tipy na pár ryzlinků, ze kterých jsem byl nedávno opravdu nadšen. Nejsou teda zrovna z kategorie „chlastání na žízeň ve vedru“, ale pozornost si zaslouží :-) A začneme u Weingut Wittmann a jeho GG Morstein 2016. Jsme tedy v oblasti Rheinhessen a u městečka Westhofen, s jednou z německých hvězd, navíc dlouhodobě pracujících v organice a také biodynamice. Spontánní fermentace a zrání ve starých sudech na kalech a takové ty věci. Morstein je v rámci oblasti trochu chladnější poloha, nijak strmá, navíc je to ryzlink ne z břidlice jak je typické třeba na Mosele, ale z relativně tenké vrstvy jílu a slínu nad vápencem. Víno je to zatím trochu sevřenější, koncentrované, s naprosto parádní kyselinou a strukturou, se zralým peckovým ovocem (meruňky, nektarinky) a zároveň florální linkou, minerální. Suché, skvěle postavené, dlouhé opět s minerálním až lehce slaným dozvukem. Bohaté, komplexní, nádherné víno na začátku své cesty. Bezesporu patří mezi ryzlinkovou špičku. I základní Riesling trocken 2017 byl parádní, krásně ovocný, šťavnatý, klasický. A stejně tak Westhofener Riesling 2016, směs z různých poloh okolo obce, již lehce zralejší, s aromatikou kombinující malvice a citrusy, koncentrovaný, s bezva kyselinami a šťavnatostí, minerální, delší. K nám dováží Vino Vino Vino a levný to není, no.
I s druhým vinařstvím zůstaneme v oblasti Rheinhessen, ve sklence je BattenfeldSpanier Riesling Frauenberg GG 2016. O vinařství jsem se tu už zmiňoval v článku Posezení s ryzlinky z Rheinhessen a následně Degustace Kühling-Gillot a BattenfeldSpanier. Víno z tohohle svahu je sevřenější, citrusové, mladistvé, s dotyky medu a florální linkou. Zábavné, suché, čisté, přísnější v projevu s důraznou šťavnatostí, koncentrované, s decentní slaností v dlouhé dochuti. Krásné, strukturované víno. Ovšem podobně, ne-li více, mne bavil i jejich Riesling Am Schwarzen Herrgott GG 2016, z jedné z prý nejstarších vinic v Německu, na rozhraní Rheinhessen a Nahe. Mladičké, trochu pikantnější a lehce kořenité v projevu, citrusy, suché, šťavnaté, krásná kyselina a stavba, perfektní čistota, delší, nádherně pitelné. Mladé, ale s obrovským potenciálem a na cestě. Moc jsem si užil šťavnatý, florální, jemnější, krásně udělaný Mölsheim Riesling 2016. A stejně tak i Mölsheim Riesling 2013 „Late Release“, který pustili na trh až loni. Peckoviny (meruňky), nazrálejší, med, bylinky, hodně podbělu. Suché, čisté, bylinkové, s krásnou kyselinou a energií, podběl, jemnější, elegantní kousek. Tohle vinařství mi sedí. K nám dováží WeinOrt.
No a když už jsme u špičkových mladých ryzlinků… Clemens Busch Marienburg GG 2016. Tentokrát jsme na Mosele, s tamním slavným biodynamickým producentem. Takže zase čisté vinice, fermentace spontánní typicky ve starších 1000l sudech, hodně omezené síření a tak. Tohle víno je nádherně čerstvé, aromaticky do malých žlutých peckovin a intenzivně citrusů, dominantně grep, dotyk medu a jemně kořenitá linka. Suché, koncentrované, výrazné a plnější, ovocné opět hlavně do citrusů, grep, bohaté, delší, s parádní kyselinou. Silný ale zároveň elegantní ryzlink, který má před sebou desítky let. Mňam! Dost jsem si užil srovnávačku Marienburg Riesling GG Rothenpfad 2015, Riesling Marienburg Fahrlay Réserve 2014 a Riesling Marienburg Fahrlay Terrassen 2013, všechno krásné komplexní klasické kousky. Bavil mne i typický příjemný Riesling Trocken vom Roten Schiefer 2016, vybalancovaný kousek s citrusy, malvicemi, bezva kyselinou, přístupný, krásně pitelný. Ale upřímně jsem si úplně nenašel cestu k Riesling 2016 (alter)native, což je nefiltrovaná nečiřená a jen minimálně sířená verze ryzlinku z vinice Marienburg, a stylově podobnému Riesling 16 LS trocken (LS jako low sulphur). Oxidativnější v projevu, alternativa i poměrně kalná, výraznější, super kyseliny, zábavné a všechno, ale… nevím, prostě se to míjí s mou představou dobré Mosely. Samo o sobě fajn pití, je to naprosto čisté (barvu neřeším), bez jakýchkoliv podivností, výborně udělané naturální víno. Ale komplexitu (a určitě ani potenciál zrání a schopnost dalšího rozvoje) jejich „běžněji“ (ale stále čistě a z biodynamických vinic etc.) připravených vín to prostě nemá.
Je mi líto, pokud někdo čekal nějaké tajné tipy a zásadní objevy, tentokrát šlo o staré známé co už mají docela jméno :-) Ale myslím, že jinak tu různých podivností a okrajových skoro neznámých záležitostí dostáváte dost.
