Výtečná Frankovka z… Málagy

Španělské vinařství F. Schatz (web) má v České Republice pár obdivovatelů, minimálně v mé „vinné bublině“ určitě. Může za to téměř jistě jedno specifikum jejich nabídky a předchozí ročníky vína, o kterém je dnešní zápisek, Acinipo 2011. Hrozny na něj sice rostou v Andalusii (konkrétně v provincii Málaga, apelace Sierras de Málaga, a ještě přesněji zóně Serranía de Ronda, v kopcích na západ od Málagy a sever od Gibraltaru), ale použitá odrůda je Lemberger. Tedy stará dobrá Frankovka! Vinař používá německé jméno odrůdy, protože jeho rodina pochází z německy mluvící část severní Itálie, Jižního Tyrolska, a později se přestěhovala do Bádenska-Württemberska. Vinařskou krev má Friedrich Schatz v žilách už někdy od sedmnáctého století. Připočítejte poctivou práci ve vinicích, vše jede v bio (certifikovaně) s biodynamickými preparáty, a stejně tak čistou práci ve sklepě. Výsledkem je víno, který každý milovník frankovky prostě musí vyzkoušet :-) Ovšem nejen proto, že jde o představitele odrůdy z pro ni exotické lokality a dost možná jedinou ve Španělsku komerčně produkovanou frankovku, ale protože je to skvělé víno.

Odstopkované hrozny kvasí spontánně v otevřených tancích asi dva týdny, malolaktika v nerezu a následně rok ve slovinských dubových sudech s batonáží během úvodních měsíců. Lahvováno bez filtrace a kompletně nesířené. Bordó láhev, kovová záklopka, kvalitní celokorek. Velké H u samostatné lahve nedává smysl, ovšem když máte vedle sebe jeho kompletní produkci, tak viněty tvoří nápis SCHATZ :-) Tmavší, lehce nazrálejší rubínová barva. Stále čerstvá a docela slinosbíhavá aromatika, šťavnatě tmavě třešňově peckovinová, čerstvé ovoce, pěkně zabudované dřevo, lehce živočišné a zemité, třešňová pecka, koření do bobkového listu a badyánu. Komplexní, bezva. Suché, středně plné, šťavnaté, fajn stavba a délka, chuť ve skoro všem kopíruje vůni, je delší, znát teplo alkoholu, lehce svíravé, vyvážené, výtečné. Ani druhý den v otevřené lahvi žádný úlet mimo a drželo krásně. Mňam!

Produkci tohohle vinařství jsem chutnal opakovaně, sem tam se objeví v ČR (a slavila úspěchy u „vínobuditelů“ na soutěžích v Ostravě) a hlavně vinař (moc sympatický týpek, u kterého je vidět, že tím vším žije a organický přístup není jen nějaké sledování současných trendů) jezdí na naturální festivaly, ale oficiálního dovozce bohužel nemají. Vína spousta, trh malý, chápu to. Ale je to škoda. Každopádně vážně uvažuji o tom, že bych pár kartonů Acinipo dovalil pro účely nějaké příští akce Družstva, zaslouží si to.