Otevřel jsem a s velkou chutí pil mladé Neuburské 2017 od Petra Korába, v akátu školené suché bílé z boleradické trati Psinky. Uzavřeno v protáhlé flétně se skleněným vinolokem, což je u autentických/naturálních/etc. producentů stále ještě trochu nezvyklá volba :-) Pěkná citrónová žlutá barva. Čistá, lehce pikantní, především florální a delikátně ovocná vůně, listnaté, jemnější, vrstevnaté. Suché, čisté, fajn kyseliny a živost, středně plné, trochu výraznější v chuti, hodně zajímavý komplexnější projev. Láhev jsem otevřel bez předchozího plánování s docela žíznivou návštěvou a první sklenka mne zastihla nepřipraveného, čekal jsem znatelně přímočařejší víno a byl nadšen. Bohužel zmizlo příliš brzo a nestihl jsem provést obvyklý experiment „uvidíme jak bude vypadat druhý den“. Každopádně mne velmi zaujalo a vidím to na další lahve :-)
A nyní odskok do Bordeaux. Nedávno u nás padla láhev Clos du Roy 2015 z Fronsacu, víno s vinětou co mne úplně neláká ale naopak sympatickou cenou nějakých 265 kaček (při 92-93 od Sucklinga a 90-92 od Parkera) a s doporučením do Tomáše Domince. Nechal jsem se tenkrát zlákat tímto textem v en primeur mailu: „A ještě dvě další pomerolská vína, hodná Vaší pozornosti, spolu se dvěma cenově úžasnými víny z Fronsacu. Krásné to bylo všechno. Za málo peněz hodně muziky nabízí zejména Clos du Roy. Náš letošní "objev", přezdívaný ve firmě (díky několikerému zmatení) jako "tudor". 90% Merlot, 5% CF, 5% CS, 1/3 nových sudů. Přesně tak akorát. Takže kdybyste měli chuť na projížďku tudorem, neváhejte.“ To druhé víno byl Carlmagnus o kterém jsem psal nedávno, ale o padesát kaček levnější Clos du Roy mi seděl více. Temné v barvě a stejně tak tmavé v aromatice, tmavé peckoviny, ostružiny, syrovější dřevo, ostrouhávaná tužka. Suché, plnější a šťavnaté, docela výrazné, opět tmavá ovocnost, koncentrace, dobrá stavba a jistá lehkost a dobrá pitelnost. I přes vysokých patnáct procent alkoholu! Mladé a teprve ve vývinu, ale už teď dost fajn. Tohohle nákupu nelituji.