Degustační sada „malého vinaře“ Mádla

Včera jsem měl po delší době zase možnost ochutnat vedle sebe několik vín velkobílovického producenta Malý vinař (web) aka Vinařství Hana Mádlová, většinou ovšem označované jako „Franta Mádl“ :-) Na galadegustaci Kupmeto s víny dorazil syn zakladatelů David, který je ostatně za produkci nyní již zodpovědný. Vzpomínám si na rozhovor s Františkem Mádlem, který jsem dělal v roce 2012, kdy právě předání vinařství synům tak, aby vše nadále běželo ve stejném duchu jako dříve, označoval za největší výzvu. O dva roky později jsem psal medailonek právě Davida Mádla do přílohy hospodářek, v rámci seznámení s několika mladými vinaři, a ten jako plán do budoucna uváděl „udržení dobré značky a pověsti našeho vinařství“, což se zatím myslím daří. Zde jsem se o naposledy více zmiňoval v roce 2012 a poté snad jen v souvislosti s projektem Cuvée 1+1 dohromady s Milošem Michlovským. Ocenil jsem tedy možnost prochutnat aktuální produkci, dozvědět se co je nového (kupříkladu teď fermentují v tulipánových betonových tancích a David si výsledky docela pochvaloval, už jich mají osm) i jen tak pokecat o snahách o modernizaci vinět, výkupních cenách hroznů a dalších zajímavostech :-) Sice bylo okolo mnoho desítek dalších vín z celého světa, ale já se nějak dost zasekl zrovna tady.

Veltlínské zelené 2017 kabinet čerstvé, čisté, svěží, přímé, suché, lehce kořenité, výborně pitelné, slušně dlouhé, poctivé. Takhle prosím bílé na nekomplikované pití ano, sedmnáctka veltlínu vypadá to svědčila (kvalitou, když už ne objemem produkce). Ryzlink vlašský 2016 voňavější, trochu do angreštu a projevem mi evokoval Sauvignon, suché, čisté, pěkně postavené, s bezva kyselinou a pitelností. Sauvignon 2017 pozdní sběr docela voňavé, něco herbálnosti a trochu pecičkové, linka chlebové kůrky. Suché, čisté, šťavnaté, pěkně ovocité, delší. Bezva kyseliny a osvěžující projev při slušné váze. Sauvignon 2011 (s přídavkem ročníku 2010) stále pocitově dost čerstvé, živé a energické, asi i díky desítkovým kyselinám. Intenzivní, voňavé, s poměrně výrazným projevem dřeva. Suché, šťavnaté, intenzivní, zábavné, docela dlouhé. Rozhodně stojí za pozornost.

Rulandské šedé 2015 pozdní sběr barrique jde teprve nyní do prodeje, rozhodně s tím nespěchají. Opět aromaticky výraznější, žluté ovoce, krémovost, celkem znatelné dřevo (mix různých druhů sudů). Suché, čisté, uhlazenější, středně plné, ovocné, s výraznějším projevem dřeva a lehkou nahořklostí v delší dochutí. Müller Thurgau 2016 kabinet byl „nejsladším“ vínem setu, s šesti gramy cukru na litr, ten suchý a gastronomicky užitečnější přístup se mi líbí. Čisté, florální, s dobrou kyselinou a decentním dotykem sladkosti, proč ne. Frankovka 2015 pozdní sběr zrála ve francouzském 4500l sudu. Již otevřenější, nazrálejší, spíše červeně ovocné do peckovin, kořenité, s fajn kyselinou a dobrou pitelnosti. Nic složitého ale úplně bezproblémová frankovka. A na závěr oficiálního setu Zweigeltrebe 2008 pozdní sběr barrique, víno představené nejen coby zajímavost jak jejich červená umí zrát, je stále ještě k dispozici. Docela výrazná aromatika, stále pěkně ovocná, trochu tmavší ovoce, až lesní plody, moruše. Fajn kyseliny, vyvážené, delší, s již se uhlazujícím tříslem, dobře pitelné, pěkně postavené, stále se spoustou energie a života. Deset let věku a jak dobře na tom je! Jako „podpultovku“ jsem znovu ochutnal i Cuvée 1+1 2009 ve variantě „burgundské“, tedy Pinot Noir a Zweigeltrebe. Čerstvě otevřené a z degustační sklenice nemělo úplně šanci se naplno projevit, přesto zaujalo. Trochu sevřenější, jemnější složitější především peckovinová aromatika, postupně se otevíralo. Suché, čisté, s parádně zakomponovaným dřevem, vyvážené, s bezva kyselinou, strukturované, delší. Jasně, pekelně drahé, ale platí co jsem psal ve starším článku, rozhodně jim to nemám za zlé a dává smysl.

Vína od Mádlových jsou stále doménou především restauračních lístků, kde se jedná o sázku na jistotu fajn ceny a kvality. Vlastně mne překvapuje, že se víc nevyskytují i u vínomilců doma, zaslouží si to.