Na letošní Prague Bar Show jsme měli s Družstvem dvě přednášky o (n/N)naturálních vínech, v neděli více zaměřenou směrem konzumentům a v pondělí spíše pro profesionály a s důvody, proč nějaké takové víno zařadit na lístek. Mluvil jsem i o tom, že krom pozornosti hodného obsahu lahví nabízí (podobně jako dnešní vlna rukodělných piv) i leckdy hodně zajímavé a neotřelé viněty. Jsem tím posledním, kdo by nějak výrazně dal na ambaláž, ale dobrovolně přiznávám, že dnešní víno jsem primárně kupoval kvůli vinětě. Když totiž něco takového má víno z Bordeaux, konkrétně Cadillac - Côtes de Bordeaux, poměrně zřetelně dává najevo, že se snaží vybočit ze zažitého trendu. Dnes bude řeč o Cuvée A.K.A 2015 z Château Lagrange.
Hned na úvod důležité ujasnění. Jedná se o vinařství z malé obce Capian v Entre-Deux-Mers a se znatelně slavnějším producentem stejného jména z apelace Saint-Julien (3éme Cru Classé v majetku japonského giganta Suntory) nemají nic společného. Vybavuji si hned několik sporů ohledně podobnosti jmen vína či château s nějakou bordóskou hvězdou, ale tyhle dva podniky očividně koexistují v pohodě. Tohle Lagrange je rodinný podnik s necelými deseti hektary rozdělenými mezi bílé a červené odrůdy, ze kterých produkují čerstvá bílá, růžová, serióznější červené i klasické sladké bílé. Rodina Lacoste vinařství koupila v roce 1990 a v roce 2011 je převedla na bio zemědělství, od roku 2014 jsou certifikování (Ecocert). O vše se starají Olivier Lacoste se sestrou Laure, původním povoláním učitelkou matematiky :-) Cuvée A.K.A je zkratka jmen Adèle Kim Andréa (a zároveň v japonštině značí červenou barvu) a jde o speciální šarži 2400 lahví připravených na počest narození Olivierovy dcery. Říkají tomu „vin brut“, není to čiřené a jen nahrubo filtrované. Směs 80 % Merlot a 20 % Cabernet Sauvignon školená rok a půl z části v dubových sudech a z části v tanku. No a pak je tu viněta…
O ten báječný obrázek (a hned několik dalších pro budoucí vína) se postaral komiksový autor a filmař Vincent Paronnaud alias Winshluss, i mimo komiksové fandy známý díky práci na filmu Persepolis (animák pro dospěle nominovaný na Oscara, ovšem ten rok soutěžilo i Ratatouille a přiznejme si, to je geniální počin…). Rozhodně vaší pozornosti doporučuji třeba jeho pojetí Pinocchia. Jak jsem vinětu viděl, hned jsem spěchal láhev zakoupit. A strašně doufal, že mne víno vyloženě nadchne. Bordó láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavý barva směrem do fialové, mladistvá, ale nic vyloženě hutného. Čerstvá vůně, ovocná na pomezí červených a tmavých plodů, žádné výraznější dřevité tóny, kořenitost do pepře, dotyk lékořice. Momentálně trochu sevřené. Suché, s fajn kyselinou, svíravější, středně plné, s poměrně výraznými a zatím neotesanými tříslovinami, slušně postavené. Šťavnaté, volající po kusu tučnějšího masa, s potenciálem zrát. Fajn pití a ne že by šlo o cimrmanovské střídání „prvku očekávání a prvku zklamání“, ale přeci jen jsem čekal větší komplexitu. Cena 499 Kč v La Cave D'Adrien je dost, ale prázdnou láhev si asi někde vystavím :-)