Dvakrát Raúl Pérez a španělská Mencía

Dnes se mrkneme na dvě španělská červená postavená především na odrůdě Mencía. Už zase, možná si říkáte, ale… no jo, trošku jsem jim propadl. Začneme s Castro Candaz Mencía 2015, základním červeným producenta, o kterém jsem se tu rozepsal v souvislosti s jejich top vínem a psal i o jejich „střední třídě“. Obvykle u nových vinařství logicky začínám nejlevnějším základem a až když jsem spokojen zkusím i dražší vína. Tady to bylo přesně naopak, jména osob stojících za celým projektem byla dostatečnou zárukou. Jsme v oblasti Ribeira Sacra a jde o čistý projev odrůdy Mencía bez kupáže s něčím dalším, spontánně kvašeno a bez kravin ve sklepě, zrálo půl roku v použitých 500l francouzských sudech. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek, oproti velmi uměřeným seriózním vinětám předchozích vín trochu veselejší design :-) Tmavší barva, tón do fialové, depot. Tmavší ovocnost ve vůni, peckoviny, dost kamenité / břidlicově šutrovité. I v chuti tmavé ovoce, šťavnatost, „zrnitá“ struktura, třísloviny, mladé, zábavné, skvěle pitelné červené. Užil jsem si, cena okolo 10€ dost fér. Má 91 z Wine Advocate (psát od Roberta Parkera už opravdu není vhodné, hodnocení dělají jiní a jeho jméno je jen značka nad celým magazínem) a kdo nehledá hutnější jižní věci bude spokojen :-)

S dalším vinařstvím, La Vizcaína de Vinos, opět zůstáváme u jména Raúl Pérez. Jsme v oblasti Bierzo a v okolí domovského města vinaře, Vatuille de Abajo. Vinařství dokonce sídlí na místě, kde byl jejich první rodinný podnik. Tentokrát jde o společný projekt s vinařovým synovcem, Césarem Marquezem (jehož vlastní vína taktéž stojí za pozornost). Staré výsadby (50+ let) vedené v organice a vína lišící se především konkrétní vinicí původu (mají i jedno bílé, které je směsí více vinic). La Poulosa 2014 je Mencía z vinice vysazené v roce 1940 v nadmořské výšce zhruba 550 metrů, ale tentokrát ne stoprocentně a ve směsi je blíže neuvedené množství dalších v oblasti domestikovaných odrůd – Alicante Bouschet (aka Garnacha Tintorera), Souson a Estaladiña (alias Bastardo alias Merenzao = z Jury dobře známé Trousseau). Fermentace ve velkých dřevěných kádích s 80 % celých hroznů, dva měsíce macerace a rok v použitých (5+ let starých) francouzských barrique sudech, celkem 6300 lahví naplněno bez čiření a filtrace v březnu 2017. Burgundská láhev, zavoskované hrdlo, celokorek. Tmavá barva, tón do fialové. Intenzivní, tmavě ovocná aromatika, taková ta energická ovocnost čerstvě drcených plodů, trochu divočejší. Postupem času a hlavně druhý den hlubší, vrstevnatější projev. Suché, středně plné až plnější, sladké ovoce do tmavých peckovin a zároveň parádní kyseliny, jemnozrnné třísloviny, lehce živočišné, delší a trochu divoké. S časem jakoby získávalo na plnosti a chuťový projev se posouval více do marmeládového ovoce a uhlazoval. Minerální a lehce exoticky kořenitá linka. Hodně zajímavý, serióznější kousek, kterému by prospělo ještě trochu zrát. 93 Vinous, 93 RP, zhruba 20€.