Podstatnou část včerejška a dneška od časného rána jsem strávil řešením problémů s tajemně a nenadále přetíženým SQL serverem. Ač si někteří domnívají, že mne živí psaní o víně nebo kdo ví co s ním spojené, tak je to samozřejmě úplně jinak. Práce v IT je to, co mi umožňuje vás oblažovat svými literárními výtvory a sem tam si pořídit nějaké opravdu pěkné víno. Pár hodin před odjezdem do Vídně na přehlídku Karakterre ale tak nějak nechcete vidět všechny procesory vytížené na sto procent a odezvu webů v křeči :-) No nic. Před pár minutami se podařilo nějak pořešit a já si konečně mohu oddychnout a rovnou i sepsat něco na blog. Úspěch jsem se rozhodl oslavit, a na zítřejší naturální smršť se naladit, jednou lahví z hlubin archivu. Zdeněk Vykoukal a moravské zemské Neuburské 2011 (Stará hora, Hostěrádky – Rešov). Svého času, tak v roce 2013, mi přišlo opravdu fantastické. Tak uvidíme…
Hnědá pistole, plastová záklopka, celokorek. Barva tmavší, trochu matnější zlatá. Vůně hlubší, nazrálá, hutnější a teplejší. Květový med, trochu sušené žluté ovoce, lehce minerální linka, jemnější zajímavé vrstvy. Svědčí tomu širší větší sklenka. V chuti suché, poměrně plné, zakulacenější se znatelným vlivem alkoholu (byť je ho jen 13 %), doznívající dlouze a teple. S podzimním ovocem a lehkou kořenitostí, koncentrované. Zajímavé, jak za ty roky „zhutnělo“. Venku mrzne a trocha zahřátí mi neuškodí. Se sedmi roky zrání se tohle Neuburské vyrovnalo se ctí!
