Tři mladá Beaujolais od Domaines Chermette

Včera byl třetí listopadový čtvrtek, což samozřejmě znamená, že se opět mohlo oficiálně otevřít mladé Beaujolais. Oproti předchozím letům pozoruji zvýšený zájem. Ne nutně v supermarketech a nejprofláklejších producentů, ale mezi vínomilci o zajímavé kousky. I na našem trhu je teď kupa menších vinařství a neprůmyslových lahví, často kousků nefiltrovaných nebo dokonce nesířených (u vín na okamžitou spotřebu to dává celkem smysl, i pro běžné průmyslovky ovšem apelace limituje síření pro mladá vína na 100 mg/l celkové). Navíc s kvalitou úplně někde jinde než průměrné mladé „božo“. O Beaujolais stoupá zájem obecně a letošní ročník by tomu měl dále pomoci, dost se totiž vydařil. Vinaři mluví o výborném počasí. Na úvod dost deštivém, ale po předchozím suchu tohle uvítali a réva měla poté kde brát, následně bylo dost tepla a sluníčka. Sklizeň přišla o něco dříve než obvykle (což ovšem uslyšíme stále častěji…), hroznů bylo hodně a perfektně vyzrálých a zdravých. Letošní vína budou mít o chlup více alkoholu*, koncentrace a „tučnosti“, ale zároveň by jim neměla chybět svěžest a energie. Kvalitou by se mohla zařadit mezi výtečné roky 2017 a 2015 či legendární 2009. Tolik teorie. U špičkových Cru Beaujolais si ji začneme prakticky ověřovat nejdříve za rok, ale spíše za tři až pět. U mladých vín můžeme už teď.

Já letos z mnoha důvodů neřešil velké nákupy a průřezovou ochutnávku a sáhl po jednom ze svých oblíbených a ověřených producentů. U kterého navíc vím, že když na jejich mlaďocha zapomenu ve sklepě i rok nebo déle, tak je stále v super kondici a bez problémů drží nebo se dokonce posune k lepšímu. Domaines Chermette ze Saint Vérand (Le Vissoux), naposledy jsem psal o jejich kousku ze stoletých výsadeb a jsou považování za jednu ze špiček v oblasti, připravují svá mladá vína trochu jiným stylem. Nevznikají coby samostatné kousky nějakým speciálním postupem a z odlišné selekce hroznů, ale „jen“ dříve nalahvují část svých dvou vín, ty tanky či sudy které se po 20. říjnu projevují pro tenhle účel nejlépe, nejovocitěji a nejpřístupněji. Momentálně mají coby Beaujolais primeur čtyři různá vína – základní červené Les Griottes a totéž v růžové podobě (nechutnal jsem) a vyšší Origine Vieilles Vignes v běžné a úplně nefiltrované podobě.

Beaujolais primeur Les Griottes 2018 je „klasika“, vzniká z hroznů z Le Bois d’Oingt na vápenci a jílu (kde ale přesazují na Chardonnay pro bílé a bubliny) v kombinaci s hrozny ze Saint Vérand na žulových půdách. Semi-karbonická macerace, pět dní macerace v betonu a nerezu, minimální síření, kvasí spontánně, měsíc zrání v nerezu. Tmavá barva, fialový tón, nic hutného ale. Čerstvá, mladistvá, klasická slinosbíhavá vůně, vzletně ovocná, výraznější. V chuti suché, šťavnaté, středně plné, s nasládlou tmavší ovocností ale překvapivě fajn strukturou, něco třísla, dobrá délka. Vybalancované, mladé čerstvé pití.

Beaujolais primeur Origine Vieilles Vignes 2018 (dříve Cuvée Vieilles Vignes) je trochu netradiční pro mladé víno, protože je čistě ze starých výsadeb ve věku 35 až 85 let, čtyř hektarů v Saint Vérand na tmavých žulových půdách, nově snad dokonce v bioprodukci. Opět semi-karbonika a pět dní macerace v betonu a v nerezu a minimální síření, kvasí spontánně, nikdy nedoslazují, měsíc zrání ve větších dřevěných sudech. Rubínová barva tónem do fialové, nijak temná. Moc pěkná aromatika, oproti Griottes o něco hlubší, ne tak „veselá“ a serióznější, tmavší ovocnost a florální linka. Suché, šťavnaté, s dobrou strukturou, něco tříslovin, ovocnost směrem peckoviny, sladší, delší. Hodně dobré! Tohle víno ve finální podobě po delším zrání v sudech bude letos fantastické, ale už takhle je to paráda.

Beaujolais primeur Origine Vieilles Vignes 2018 Non filtré je novinka pro letošek, bez úprav ze sudu rovnou do flašky. Ovšem nijak kalně nepůsobí, je jen o chlup tmavší. Aromatika někde na pomezí dvou předchozích vín, tmavší a hutnější než Griottes ale zároveň vzletnější a veselejší než filtrované Origine. Efektní ovocnost a zřetelnější minerální linka. Suché, šťavnaté, živé, energické, středně plné, ovocné, s o něco výraznější tříslovinou, lehounce zemité, delší. Na mlaďocha serióznější projev a zároveň snadno přístupné a skvěle pitelné. Za „nefiltrování“ připlatíte dvacku a zda se vyplatí těžko říct, ovšem jisté je, že je skvělé mít vedle sebe obě varianty najednou, s chutí upíjet obou a říkat si, že pátek bude bezva den :-)

Jinak teda všechna vína jsem nakoupil u dovozce, AdVivum, a pokud jsem to správně pochopil, tak kdo neobjednával předem letos ostrouhal, všechno je pryč. Takže tip na příští rok si mlaďochy od Chermette rezervovat včas, dobré je to prakticky vždy.

* Všechna tři tato mladá vína měla 13% alkoholu. A není to dnes neobvyklé číslo, i vyšší hodnoty najdete bez většího pátrání. Apelace pro běžná Beaujolais původně vyžadovala minimálně 9%, dnes je to 10%, běžně se též docukřovalo. Nejde samozřejmě jen o vliv zvyšujících se teplot, pokrok ve vinohradnictví hrál zásadní roli, přesto je dobré si podobné změny uvědomovat. Beaujolais typicky popisované jako lehounké víno „na žízeň“ už nemusí nutně být tím, čím bylo ještě před několika desítkami let. A platí to pro mnohé další apelace, kde se původní požadavky na vyzrálost hroznů a obsah alkoholu zdají až směšně nízké.