Už jsem se tu zmiňoval dříve, že jsou slovní obraty a klíčové výrazy, která mne v propagačních materiálech vinařství a dovozců spolehlivě zaujmout a přinutí zvažovat nákup. Tentokrát to byla odrůda, o které toho moc nevím, navíc pod méně obvyklým jménem. K tomu původ v nadmořské výšce přes 2600 metrů (Argentina, Valles Calchaquíes, provincie Catamarca) a jako bonus z vinice vysazené na konci devatenáctého století, v roce 1898. Vinařství Vallisto, kooperace tří různých enologů, a jejich Extremo Criolla 2017. Criolla je známá spíše jako País nebo v USA coby Mission, přišla do Ameriky ze Španělska (kde je zvána Listán Prieto) společně s misionáři. Bývala to v Jižní Americe vůbec nejčastější odrůda a v podstatě jediná v Kalifornii, vznikalo z ní naprosto vše od suchých i sladkých vín na běžné pití v bílé i červené podobě, mešních vín, fortifikátů i destilátů, ale i rozinek a moštů. Postupně byla nahrazena odrůdami jinými, hrozno ze zbylých výsadeb končilo zhusta v základních směskách, teď ale zažívá malou renesanci. Tedy pokud se ovšem bavíme o odrůdě Criolla Chica. Problém totiž trochu vzniká s tím, že coby Criollas (criollo znamená španělsky kreolský) je v Argentině označováno vícero odrůd přivezených ze Španělska a Portugalska či vzniklých na jejich základě. Třeba stále masivně rozšířená (ale rychle upadající) Criolla Grande, dost možná příbuzná s odrůdou Tempranillo, odrůda znatelně světlejší používaná pro roséčka či tmavší bílá a spíše naprosto základní vína. Upřímně tohle mne na víně fakt baví, jak se snadno ztratíte v chytrých knihách a článcích všude možně ve snaze dobrat se dalších informací. A jak, přes veškerý pokrok vědy, stále existuje spousta „asi“ a „nejspíše“ :-)
Ale zpět k vínu. Ruční sběr a selekce hroznů do malých bedýnek. Fermentace v kónických betonových tancích s pěti procenty celých hroznů, pravidelná každodenní remontage. Připraveno bez dřeva, pro „maximální zachování původního ovocného projevu“, doporučují servírovat v pouhých 8˚C. Burgundská láhev, kovová záklopka, DIAM korek. Barva třešňové šťávy. Vůně čerstvá, ovocná, červené ovoce, granátové jablko, lehce kouřové, trochu „techno“ působící. Suché, dost fajn kyselina, červená ovocnost, zvláštní kombinace lehkosti v úvodu a docela vysokého alkoholu (14.6 %) a delšího teplého závěru, něco tříslovin a svíravosti. Svérázná záležitost. Po pravdě mne stylově spíše míjí a užívám si hlavně z „vědeckých“ důvodů :-) Zaplatil jsem 330 Kč, dováží Alifea. Od stejného vinařství mám ještě Barberu, ale jelikož mi doma zrovna skončil set 24 kousků téhle odrůdy z Itálie na hodnocení, tak si ji nechám na srovnání. Každopádně Alifea teď zařadila tři nová argentinská vinařství, už jsem něco měl a vypadá zajímavě, příští úterý mají degustaci.
