Obě vína vznikají podobně, s nějakou tou studenou macerací před fermentací za řízené teploty, školení probíhá v betonu. Uložena jsou v burgundské lahvi, v případě Cairanne s logem podniku přímo ve skle, s kovovou záklopkou a celokorkem. Obě měla nemalých 14.5 % alkoholu, ale skrývala to skvěle. Côtes du Rhône Sans soufre ajouté 2017 je směs odrůd Grenache a Carignan z vinic v Cairanne a okolí. Tmavá, hlubší barva, fialový tón. Čerstvá, pěkná svěží „betonová“* ovocnost, na pomezí červených peckovin a tmavšího ovoce, černý rybíz, dotyk černého čaje. Středně plné až plnější, suché, šťavnaté, ovocnost do višní, bezva pitelnost, něco třísla a svíravosti, fajn délka. Zábavné, nic to nepředstírá a prostě se skvěle pije. Potenciál zrání asi nebude velký (druhý den se v otevřené lahvi** objevilo polévkové koření, znatelnější oxidace a projev trochu zhrubl), ale vzhledem k tomu, jak dobré je právě teď, to nijak zvlášť nevadí. A je tam zlatá medaile z Mâconu! :-)
Cairanne Sans soufre ajouté 2017 je odrůdově Grenache, Syrah a Mourvèdre, čistě jen z Cairanne a trochu starších výsadeb. Tmavá, hlubší barva, tón do fialové. Výrazná, čerstvě efektně ryze ovocná vůně, tmavší peckoviny, kořenitá linka. Energické, i druhý den v lahvi si udržovalo čerstvost a naprostou čistotu. Suché, středné plné až plnější, bezvadné kyseliny, šťavnatá ovocnost, decentně minerální linka, dobrá délka. Parádně udělané víno, nic složitého ale zároveň si s tím jde hrát. Opět už teď krásně pitelné, vinařství tomu dává dva roky při skladováni v chladu a s tím bych i souhlasil, k pití teď.
Cairanne bylo o něco zajímavější a lépe drželo v otevřené lahvi, ale rozdíl oproti Côtes du Rhône nebyl zas tak zásadní, obě jsem pil s chutí. Cena 250 Kč u CdR a 315 Kč u Cairanne. Dovezl Dr. Ivan Tomek alias rhona.cz. Bohužel jsem nezvládl žádnou z jejich degustací v poslední době a vína si ochutnal až doma, takže Cairanne už je vyprodané. Pro příště si je ohlídám.
* Rozhodl jsem se postupně vybudovat výkladový slovník mých degustačních obratů, mám obavu že ne vždy odpovídají zažité degustátorské praxi či pravidlům WSET ;-) Možná si to jen sugeruji, ale „betonová ovocnost“ mi přijde ne tak chladná a reduktivní jako nerez a zároveň bez otevřenosti a vlivu dřeva. Ovšem už jsem měl beton i v poznámkách u nerezů i velkých starých dřevěných sudů, takže…
** Otevřenou lahví myšleno s vínem upitým a jen zastrčeným korkem, bez nějakého odsávání vzduchu nebo hrátek s konzervačním plynem. Otevřená bílá (krom nějakých oblud výrazně se dřevem či macerovaných kousků) do dalších dní skladuji na stojáka při 4˚C, červená taktéž stojící v chladničce nastavené na 12˚C.
