Co se stane, když přijdou na festival živých vín vystavovat své vzorky i chemik a muzeolog? Inu skončí to tak, že mají úplně jiný přístup k vhodnému počtu šarží v nabídce :-) Jeden preferuje různá vína spojit v jednu ideální směs (i když ve sklepě vás nechá ochutnat je zvlášť), druhý naopak oštítkovává každé vyprodukované víno, i kdyby ho byl jen demižon, hezky zvlášť. U obou lze ovšem nalézt parádní kousky a dozvědět se kupu zajímavých informací. I takový byl festival Bottled Alive v Táboře, již třetí ročník setkání producentů živých/naturálních/etc. vín, který si postupně získává stále větší popularitu a láká čím dál početnější skupiny návštěvníků ze zahraničí (kteří, alespoň soudě dle sociálních sítí, nešetří nadšenými reakcemi). Organizátor, Honza Čulík z táborského bistra Thir, je kamarád a společně s ním pořádám párty uskupení Družstvo, což asi většina z vás ví. Věřím ale, že mne to v posouzení celé akce nijak významně neovlivňuje. V současné podobě považuji Bottled Alive za vůbec nejlepší možnost, jak se seznámit s vývojem vinného naturálna v České Republice a na Slovensku, na přehlídce chyběl málokdo. A zároveň způsob, jak si domácí vína srovnat s několika zajímavými jmény z Rakouska, Maďarska, Slovinska, Srbska i odjinud. Výtečná uvolněná atmosféra a dobrá nálada zážitku jen přidávají.
Zdaleka jsem neměl čas prochutnat vína u všech zúčastněných vinařů, s některými jsem si ani nestihl krátce popovídat. Mnohé jsem vynechal proto, že jsem měl možnost jejich produkci projet v nedávné době jinde. Na další prostě nedošlo, jakkoliv intenzivních přesto bylo těch sedm hodin prostě málo (rozhodně pokud si děláte poznámky a nejedete ve zběsilém tempu jedno víno za druhým), snad to napravím v dohledné době jinak. Nebudu se dneska detailně rozepisovat o jednotlivých vzorcích, některé z poznámek myslím postupně využiju v budoucnu, spíš jen ve velké zkratce co mne fakt zaujalo / překvapilo / potěšilo :-)
Srbský vinař Oszkár Maurer. Fajn červená ale především vyloženě fantastická macerovaná bílá, nejen z exotických odrůd jako Bakator, ale i dobře známých jako vlašák či rýňák. Parádně zmáknuté, charakterní kousky, které bych rád viděl na domácím trhu. Rozhodně doporučuji vyzkoušet.
Snad úplně poprvé se zde představilo mladé slovenské (Svätý Jur) vinařství Naboso, pozornost přitahovalo už efektními vinětami, ale kvalita vín nestála v pozadí. Ze třech kousků ročníku 2016 mi nejvíce seděla jemnější, lehce macerovaná směs Doma (další vína se jmenují Spolu a Rituál) z vlašáku, veltlínu, tramínu a sylvánského červeného. Sympatické, zajímavé víno hodné pozornosti.
Trend vinařských piv stále posiluje, na ukázku ho sebou měl Zsolt Sütő (Strekov 1075) a další bylo u stolku Živé víno (Svätý Jur). Kde jsem se celkově dobře bavil. Blanc 2016 je parádní ukázka co dokáže milerka s trochou macerace a pečlivé práce, Orange 2016 skvěle zvládnuté voňavější nešablonovité oranžové. I Ryšák bych pil s chutí a frankovku, až bude mít šanci nazrát, jakbysmet. Krom piva šlo ochutnat ještě výtečnou poctivou medovinu a také několik druhů odrůdových hroznových lekvárů, hroznů vařených do marmeládova v měděném kotlíku, bez cukrů a dalších přidaných látek. Na jednu 350ml skleničku téhle dobroty padne 1.5-2 kg hroznů, frankovku jsem si koupil domů. Protože nejen vínem živ je člověk :-)
U Vína Herzánovi jsem se nedokopal k reportu z průřezové degustace na konci roku 2017, ze které jsem ovšem byl trochu v rozpacích, psal jsem jen o povedené frankovce. Uplynul nějaký čas a teď na festivalu jsem byl s nabídkou o dost spokojenější, ubírá se to správným směrem. Výtečný sauvignonový Pet Nat 2018, vyvážené krémovější výborné neuburské 2016, parádně zvládnuté oranžové sylvánské 2016 z kvevri, ale i (zatím jen sudový vzorkek) parádně pitelný ovocný zábavný modrý portugal 2017 nebo serióznější Cuvée Ročník 2016 (jeden sud z redukovaných výnosů na 100 keřích cabernetu sauvignon a 200 keřích frankovky, pozdní sběr, částečně s třapinami), voňavější kořenité ovocné strukturované dost pěkně postavené červené. Tudy prosím ano :-)
Cestu k naturální řadě ryzlinků Purus od moselské biodynamické legendy Rudolf Trossen stále ještě hledám, zato znojemské kousky Kuby Nováka mne baví od prvního ochutnání a nic se na tom nemění. Ochutnal jsem parádní energický Sauvignon 2016 a jursky pikantní expresivní Šedý Pinot 2015 a byl více než spokojen.
A když zůstaneme na Znojemsku, tak hodně pozitivní vývoj vidím u Loigi, hlavně se zvládnutím macerace tak aby to nebylo celé přestřelené. Ochutnaná vína směřovala o dost více k elegantnějším projevům a serióznímu pití než co si pamatuji z minulosti. Zaujalo mne vlastně všechno, ale vůbec nejraději bych si kdykoliv rád dal znovu směs Three Elements 2017 (rýňák a méně veltlínu a rulandy bílé), krásné svěží čisté pikantnější charakterní bílé.
Dlúhé Grefty z Mutěnic si udržují svůj rukopis, pohled na stůl s neuvěřitelnou paletou barev vína byl úchvatný. A aktuální ročník 2017 bude myslím dost úspěšný, vína mi přijdou lepší než šestnáctky a těm se dostalo slušné pozornosti. U Oty Ševčíka je třeba dát přes prsty všem, kteří budou chtít příliš brzy vypít sedmnáctkovou Frankovku, potřebuje čas a bude skvělá. Má vůbec smysl připomínat, že Petr Kočařík má opět výtečný Pinot Noir? :-) Krásná Hora představila široký rozptyl vín, od lehké „pije se jak voda“ voňavé směsky La Blanca po tři vína jejich vrcholné řady Barrel Selection – bohatý, efektní Sauvignon 2017, koncentrované hutnější Chardonnay 2016 a mladičký, peckovinový, serióznější Pinot Noir 2017. To má potenciál.
Bencze od Balatonu umí naprosto fantastické pinoty a ryzlinky, na festival přivezl svoje naturálnější kousky a přiznám se, že ta jeho „klasičtější“ poloha mi vlastně sedí víc. Ale sudový vzorek pinotu byl moc fajn a těším se za rok či dva až bude dokončen.
Petr Marada sice osobně nebyl, u stánku ho zastoupil Radek Osička (samozřejmě i se svými bezva přirozenými víny, pořiďte mu někdo víc vinic!), ale vín na ochutnání měl dost. Většinu znám, novinkou je růžová šumivka co není úplně pet nat a vlastně to ani není klasická druhotná a celé je to s ní trochu složitější (ale nebudu prozrazovat). Jmenovat se nejspíš bude Legally Blonde a víno je to strašně zábavné, voňavé, ovocné, svěží, perfektně pitelné a vůbec. Věštím mu velký úspěch a hned si rezervuji karton :-)
Dost se mi líbil Pinot Noir 2016 pozdní sběr (vinice Na příčce) z Vinných sklepů Kutná Hora, klasický kousek z Čech. Vlastně mne baví víc než „vlajková loď“ v podobě starých keřů (vinice U Všech svatých) stejného ročníku. Ale ten jsem chutnal jen jednou loni a koupil si domů na detailní průzkum, tak třeba změním názor :-)
András Mátyás z Nové Viesky měl pár bezva kousků. Zábavnou směs vlašáku s rulandou bílou Cloudy 2015, komplexní a strašně zajímavé oranžové SaraDora (zkraceně Sadora) 2016 (které mi, ani nevím proč, strukturou v chuti strašně připomínalo frankovku, nechtěl bych to dostat naslepo), svíravý mladý ale dost fajn Pinot Noir, tmavý voňavý výrazný Dunaj… všechno čistě udělané, poctivé.
A tak všelijak a vůbec :-) Myslím, že si tam každý našel to své. Příjemně mne překvapil nízký výskyt vyložených vad, třeba myšinu jsem našel jedinou. Pevně doufám, že příští rok proběhne další ročník!
