Vyrazil jsem s rodinou na dovolenou zkoumat krásy Mariánských Lázní. Pokud jde o místní gastronomii, tak náš rozptyl nakonec nebyl zrovna široký. Již docela vyhlášený „tapas“ podnik Medité a pak restaurace hotelu Villa Patriot. A nějaký ten nákup vína ve vinotéce a vinném baru Smaragd, podniku jehož jméno již také přesáhlo hranice Mariánek. Pečlivý výběr předem úspěšně zajistil velkou spokojenost :-) V Medité vědí co dělají a jídlo bylo velmi chutné, navíc nebyl problém otevřít mi na skleničku víno co zrovna rozlévané nebylo. Nakonec jsem si stejně vzal celou láhev. Villa Patriot předvedla taktéž veskrze chutnou kuchyni a perfektní sympatický servis. Měl jsem trochu obavu, že to tam bude trochu „namyšlené“, ale nakonec mělo překvapivě parádní uvolněnou atmosféru. Při druhé návštěvě nás čekalo předem otevřené víno, které jsem si den předtím nakonec nedal proto, že by se v průběhu večeře nestihlo otevřít (v lístku u něj nebyl uveden ročník, takže jsem se na něj specificky ptal). Jen jako návrh, kdybychom chtěli mohli jsme pít něco jiného, ale s radostí jsem jejich volbu přijal. Navíc jsme si tam dali velmi povedené Champagne menšího producenta (André Clouet), na lístku mám dojem levněji než základy z velkých domů. Takže opět spokojenost.
Při datlení zápisků popíjím 2016er Riesling Sandstein trocken z Weingut Hahnmühle, úplně suchý sympatický bio rýňák z Nahe, z pískovcového jižního svahu Oberndorfer Beutelstein. Jde právě o jeden z úlovků z vinotéky Smaragd, která má v sortimentu kupu zábavných lahví a nemálo z nich ze směrů, které mi vyhovují. Suché Německo (krom tohoto vinařství třeba Müller Catoir, ale měl jsem také bubliny od Zillikena), Rakousko od jmen jako Tauss nebo Ebner-Ebenauer, kupa zajímavých věcí z Maďarska (např. sortiment vinařství Wetzer, Somlói Apátsági Pince, Sauska a dalších) i fajn Moravu od Oty Ševčíka, Stapleton-Springer, Galy, Krásné Hory a dalších. Když jsem nabídku uviděl, hned mi bylo jasné, že pobyt ve zdraví přežiju :-) Každopádně tenhle ryzlink je suchý, nějaký ten gram cukru tam sice je ale výrazná kyselina ho dobře vyvažuje, s pěknou linkou zralého jablka a trochy meruněk ve vůni, suché, šťavnaté, slušná délka, spíše žlutá fajn ovocnost, něco minerality. Vyvážené, povedené pití, které mizí samo ale zároveň je dostatečně zajímavé ke zkoumání.
Medité se specializuje na Španělsko, i vlastním dovozem, a z jejich nabídky jsme zkusili například Bodega Luzdivina Amigo Baloiro Reserva 2009, což je již docela uzrálá Mencía z oblasti Bierzo, připravená spíše v modernějším stylu a „nastřelená“ patnácti měsíci v barrique sudech. Ale jsou to staré keře, 60 až 90 let, a trošku vyšší nadmořská výška přes 500 metrů. Výrazná, tmavá barva. Expresivní, tmavší ovocná vůně, až do marmeládova, lehce kořenité, s jasným vlivem novějšího dřeva do kávy a čokoláda, ale i s trochou fajn kamenitosti. Suché, plnější, opět tmavě ovocné, uhlazenější výraznější a s jasným vyšším alkoholem, ale zároveň dost kyselin a vyvážené tak, že jde snadno pít. Líbivý styl, mám Mencíu raději v trochu tvrdší podobě, ale slušný kousek to je.
André Clouet „Grande Réserve“ Grand Cru Brut, neročníkový základ od producenta o kterém jsem se zde již zmiňoval v souvislosti s V6. Nejsem schopen zjistit konkrétní ročníkovou bázi, ale vyloženě mladé to nebylo. Víno je obvykle směsí dvou ročníků a k tomu ještě téměř třetiny starších (2-5 let) rezerv, druhotná fermentace a zrání v lahvi nejméně tři roky. Stoprocentní Pinot Noir z vinic u Bouzy a Ambonnay, čistě nerez, dozáž nějakých 6 g/l. V projevu je to krásně čisté, trochu opulentnější, přístupné zábavné krásně udělané Champagne. Takový ten styl, co dokáže potěšit i náročnějšího vínomilce, ale zároveň nevyděsí běžného zákazníka. Aromatika zralejších malvic, hrušky, dotyk červeného ovoce a máslové briošky, svěžejší citrusová a minerální linka. Suché ale dozáží trochu zakulacené, svěží, vyvážené, pěkně ovocné, krémovější, krásně pitelné. Bavilo dost.
P.S. V příštím zápisku se možná mrkneme na sortiment vína v jídelním voze ČD…
