Před několika dny jsem vyrazil do Novoměstské radnice, již tradičního to místa pro ochutnávky dovozce Kupmeto. Tentokrát byla na pořadu dne vína z Cave de Tain (web), od významného producenta severní Rhôny se sídlem v Tain l´Hermitage. Možná nemají takové jméno jako slavná velká trojka Jaboulet, Chapoutier a Guigal, ale se členy vlastní přes tisíc hektarů, pochází od nich polovina veškerého Crozes-Hermitage a i v Hermitage mají 30 hektarů (= 22 procent této nejslavnější apelace). Možná jde o desítky pěstitelů a družstvo, což je termín, který v mnohých vzbuzuje obavy, ale speciálně na Rhôně najdete pár opravdu povedených a s kvalitou, které se netřeba obávat. Cave de Tain mezi ně patří bezesporu. Ostatně zakladatel uskupení, Louis Gambert de Loche, se aktivně podílel na vzniku apelace. Dnes mají vinice a připravují Hermitage, Crozes-Hermitage, Saint-Joseph, Cornas a Saint-Péray a k tomu vína z IGP Collines Rhodaniennes. Vinice udržují v ekologičtějším režimu, část je v certifikovaném bio, vinifikují separátně přes padesát různých poloh. Experimentují i s víny bez síření, ale jde o okrajovou záležitost.
Crozes-Hermitage Blanc Les Hauts d'Eole 2015 (stoprocentní Marsanne, fermentace a zrání ve dřevě) poměrně výrazné aroma, kulatější krémovější, ovoce až do tropika, ananas, vanilka. Suché, čisté, výraznější, docela znát alkohol a teplejší dochuť, trochu pecičkové nahořklé a kávové v závěru. Kulatější, žlutě ovocné. Solidní, ale já obecně bílá z Rhôny, výjimkou bývá některý Viognier ze severu a sem tam nějaká úplná špička, obvykle moc neocením. Platí to i pro Hermitage Blanc Grand Classique 2015 (opět dominance Marsanne), kde navíc měla láhev nejspíš lehký korek, takže ani nehodnotím.
Crozes-Hermitage Rouge Grand Classique 2015 je, stejně jako všechna ostatní červená, stoprocentní Syrah. Tmavě červený, s čerstvou ovocnou vůní, spíše červenější ovoce od peckovin po rybíz, s kořenitostí, uzenou linkou a bezvadnou kamenitostí. Suché, šťavnaté, s jádrem čerstvé energické ovocnosti, parádní kyseliny a dostatek tříslovin pro strukturu ale zároveň nic hrubého a již pitelné, velmi fajn stavba, vyvážené. Parádní, klasická, skvěle udělaná ukázka Crozes-Hermitage a víno, které bych s chutí pil znovu. Rozhodně doporučuji zkusit, archetypální záležitost.
Crozes-Hermitage Rouge Les Hauts du Fief 2015 už je selekce specifické parcely. V projevu o něco voňavější, sladčeji ovocnější a také s výraznějším projevem dřeva, tmavší, s decentní živočišnou linkou a dotykem kořenitosti. Suché, čisté, výraznější třísloviny a svíravost, velmi mladistvě působící, tmavší ovocnost, sladkost dřeva. Expresivní kousek.
Saint-Joseph Esprit de Granit 2015 je výběr specifických parcel, v projevu klasický, ovocný, masitější Syrah, s fajn kombinací chladnější energie a vyzrálosti hroznů, červené i tmavší ovoce, mineralita, trocha koření. Suché, čisté, šťavnaté s veskrze fajn kyselinami, jemnozrnné tříslo a již se uhlazuje, slušná délka. Pitelnost, balanc, mladistvé ale již začíná být přístupné, serióznější fajn kousek. Líbí se mi dost.
Cornas Arènes Sauvages 2013 je opět selekcí v rámci Cornasu. Již znatelněji nazrálé a více do tmavého až lesního ovoce, ostružiny, moruše. Trochu pikantnější, s exotičtější kořenitosti. Suché, tmavší ovocnost i v chuti, ve které zároveň docela svíravé s až pocitově trochu zelenějším tónem, suché, o něco lehčí a o chlup přímočařeji působící. Ale dobře pitelné a fajn víno, které myslím mírně utrpělo po opulentnějších patnáctkách.
Hermitage Rouge Gambert de Loche 2013 je výběrovou a déle ve dřevě školenou selekcí vinařství, kombinace šesti různých poloh. Na úvod sevřenější ve vůni, tmavší ovocnost, teplejší, masitost, bohatší Syrah. K tomu lehce živočišné a také výraznější projev dřeva a oxidativnější linka. Tohle ještě potřebuje čas nebo velké sklenice a karafu. Suché, plnější ale výborné kyseliny, sladší měkčí třísloviny ale stále dost výrazné, svíravost, výraznější tmavší ovocnost, slušná byť nijak výjimečná délka. Povedený, efektnější Syrah. Dobrovolně přiznávám, a vlastně to není ani tak faktorem ceny, že pokud jde o zážitek z pití vína jako takového a chuť si ho večer otevřít, tak bych vlastně raději sáhl po onom základním Crozes-Hermitage (a dokonce i na body mu možná dal víc).
