Jedním z vín, která mám doma obvykle v zásobě, je Bohigas Cava Brut Reserva. Vyzkoušel jsem od nich totéž ve variantě brut nature, déle vyzrávané kousky a různé speciality i nějaké to tiché, ale právě k téhle základní rezervě se vracím nejčastěji. Hrozny z vinic v Conca del l'Anoia, trochu výše a s chladnějšími podmínkami než cava z Penedès, již nějakou dobu vedené v organice a momentálně v přechodném období na certifikaci. Odrůdově 50 % Xarel·lo s 30 % Macabeo a 20 % Parellada, na kalech v lahvi zhruba dva roky, dozáž mezi 6-8 g/l. Citronová barva, krásné vytrvalé perlení menších bublinek. Čerstvá, svěží aromatika, s příjemnou minerální linkou, citrusové, světle ovocné (hruška) a klasická linka sušených květin a lehce briošky. Suché, čisté, s moc pěknou kyselinou, vyvážené, trochu uhlazeněji krémové a nic ostrého, pěkně ovocné a s dobrou délkou, skvěle pitelné. Nadprůměrná, parádně udělaná záležitost. Rodina v regionu pěstovala hrozny už na konci třináctého století, alespoň z té doby jsou zmínky o usedlosti Can Macià, kterou vlastní až dodnes. Na webu se podělili o rodokmen. Moderní rodinný podnik se rozrostl na produkci nějakých 650 tisíc lahví ročně, z čehož 560 tisíc jsou bubliny. Takže už žádný drobeček, ale kvalitu drží. Cena nějakých 10€.
Začal jsem trochu víc zkoumat vína ze španělské apelace Conca de Barberá, nedávno přišla řada na láhev Cara Nord Negre 2015 (web). Hlavní červené vinařství nazvaného v překladu „Severní tvář“ pochází z vinic obrácených… k severu :-) V pohoří Sierra Prades, na svazích v nadmořských výškách až 800 metrů, na mixu různých půd od břidlice po vápenec, v ekologičtějším režimu, bez zavlažování. Pracují s francouzskými sudy, nerezem i amforami, takový dnešní tradiční mix ;-) Samotné vinařství funguje až od roku 2012, takže dost nový projekt. Ale sídlí v klášteře Poblet, památce UNESCO, to hned tak někdo nemá :-) Tohle víno je odrůdově 42 % Grenache, 38 % Syrah a 20% Garrut, takže vlastně klasická jihofrancouzská GSM směska. Garrut je totiž jen katalánské jméno pro Mourvèdre / Monstrell. Tedy… ještě se o tom vede debata, půjde nejspíš o specifickou lokální mutaci téhle odrůdy. Vyzráváno půl roku ve francouzských barrique sudech. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Tmavší barva lehce do fialové. Výrazná vůně, sladší až džemové tóny, černý rybíz, čokoláda, kořenité tóny, lékořice a skořice. Suché, plnější, výrazně, s velmi dobrou kyselinou, tmavší sladké ovoce, dost znát dřevo, poměrně efektní, líbivější. Přiznám se, že jsem čekal něco trochu tvrdšího a méně na první dobrou přístupného, ale také o trochu komplexnějšího. Ovšem pilo se to dobře a investice deseti euro nelituji.
