Spousta internetových debat i posezení nad nemálo sklenkami bublin nedávno vyústila v hodně zajímavou „degustační bitvu“. Miloš Danihelka coby reprezentant pěstitelských Champagne se domluvil s Vítem Hepnarem, který obvykle kope spíše za klasické baráky a navíc vozí Henriot, na slepé srovnávací degustaci. Přidal se Petr Sláma z Merlot d’Or a na akci poskytl efektní Apartment Bellevue v centru Prahy. Zápas, který poté následovala veskrze povedená Champagne Party s hromadou parádních bublin všech možných stylů (o některých se samostatně ještě rozepíšu), probíhal ve čtyřech kategoriích – neročníková rosé, klasická neročníková Cuvée, Blanc de Blancs vína a ročníkovky 2006. Vždy po třech vínech, po každém setu a hlasování o favoritech byla vína odhalena a každé detailně představeno. Sešla se nemalá a velmi různorodá skupina konzumentů šampaňského a cílem bylo vína zhodnotit bez informace, zda jde o pěstitele či tradiční dům, udělat si obrázek o stylech a hlavně si to užít.
Rosé NV
Leclerc-Briant Brut Rosé (báze 2013, 95 % Chardonnay a 5 % Pinot Noir, na kalech asi tři roky, dozáž do 3g/l) velmi světlá barva, širší sladší otevřenější vůně postupně nabývající na vrstevnatosti, lehce kouřová, výrazně se měnící. Suché, čisté, bezva kyselina a jen malá dozáž, čerstvé, říznější, velmi solidní. Více navinulosti než u tohohle vína pamatuji, měl jsem ho za poslední rok hned několikrát a mám ho moc rád, ale tentokrát si ho nepoznal. Billecart-Salmon Brut Rosé (40 % Chardonnay, 30 % Pinot Noir, 30 % Meunier, 40 % rezervních vín, zrání 3 roky, dozáž 9 g/l) světlejší barva, čerstvá, jemnější elegantní ovocnost s lehce zelenou linkou, suché, s výraznou kyselinou a přísností ale dozáž znát a dobře vyvažuje, minerální, delší. Dost fajn, tipoval jsem pěstitele po pravdě, vadila mi tam trochu jen ta zvláštní nazelenalost ve vůni. Henriot Brut Rosé (40 % Chardonnay, 50 % Pinot Noir, 10 % Meunier, 35 % rezervních vín, zrání 3 roky, dozáž 8 g/l) světlá růžová barva, skvělé perlení, čerstvá výraznější vůně drobného červeného ovoce, toastová linka. Suché, šťavnaté, s hlubší pěknou ovocností, minerální, vyvážené (sic s docela znatelnou dozáží), skvěle udělané komplexnější růžové. Velmi pěkné!
Cuvée NV
Louis Roederer Brut Premier (40 % Chardonnay, 40 % Pinot Noir, 20 % Meunier, část velké sudy, směs až šestí ročníků, zrání 3 roky, dozáž 8 g/l) světlejší, pěkné perlení. Čisté, přímé, ovocné a trochu širší, slušné kyseliny, hodně znatelná dozáž, dobrá kyselina. Solidní bubliny, ale čekal jsem mnohem víc. Po pravdě nedávno jsem otevíral láhev doma a byl relativní přímočarostí (a nasládlostí) dost zklamán, tuplem protože Roederer opravdu hodně našlápl do bio(dynamického) hospodaření a fakt se snaží. R. Pouillon Solera (50 % Chardonnay, 50 % Pinot Noir, směs všech ročníků od 1997 do 2011, zrání 4 roky, dozáž 4 g/l) krásné perlení, pěkná expresivnější navinulejší ovocnost a vliv dřeva, minerální linka, vyžaduje větší sklo / pořádně rozdýchat. Čisté, s dobrou kyselinou, širší, bohatší, i zde dozáž znát ale kyseliny dobře vyvažují, velmi slušná délka, pěkně připravené zajímavé Champagne. Dhondt-Grellet „Dans un premier temps“ (50 % Chardonnay, 30 % Pinot Noir, 20 % Meunier, báze 2015 a rezerva ze solery, zrání 3 roky, dozáž 5 g/l) citronová barva, pěkné perlení. Na úvod lehce divočejší vůně, postupně bezvadný mix citrusů a malvic a krémovosti. Suché, čisté, šťavnaté s parádní kyselinou, strukturované, minerální, delší, přes mladistvou energii a čerstvost komplexnější. Tohle je vyloženě parádní, přitom základ vinaře.
Blanc de Blancs
André Jacquart Mesnil Experience (100 % Chardonnay z Les Mesnil sur Oger Grand Cru, dlouho na kalech, dozáž 4g/l, báze 2008 odstřel 2015) hodně výrazné ve vůni, intenzivní až připáleně toastová a kávová linka a vliv dřeva nad citrusovým ovocem, minerální linkou a oříšky. Suché, intenzivní, s výraznou kyselinou, velmi dobrá struktura, toastové. Dost divočák, ten projev aromatu byl na mne až moc, ač v chuti je to hodně povedené bohatší víno. Zajímalo by mne druhý den a z velkých sklenic. Tohle každopádně účastníky hodně rozpoltilo. Henriot Blanc de Blancs Brut (báze 2012 a 40 % rezervních vín, 5 let na kalech, dozáž 7 g/l) čisté, svěží v aromatice, citrusy a dotyk krémovosti, veskrze fajn. Suché, čisté, s dobrou kyselinou a svěžestí, čistě udělané, dobrá délka. Solidní kousek s jistou lehkonohou přímočarou elegancí. Cuvée Vendémiaire Premier Cru Brut (100 % Chardonnay z nadpoloviční části z Vertus, báze 2013 a polovina rezerv, částečně sudy, odstřel loni a na kalech pět let, dozáž 5 g/l) tmavší barva a pěkné výraznější perlení. Znatelně otevřenější, navinulejší ovocnost s lehce divočejšími a herbálními tóny. Suché, s výraznější kyselinou a trochu drsnější, ale s dobrou ovocností a strukturou, rozhodně bych tomu ještě dal čas v lahvi. Měl jsem za uplynulý rok opakovaně Vendémiaire postavené na 2012 a to bylo o třídu výše, celkem logicky, až nečekaně fantastické na vlastně základ vinařství. Třináctková báze je znatelně přísnější pití.
Millésimé 2006
Louis Roederer Vintage 2006 Brut (70 % Pinot Noir, 30 % Chardonnay, třetina v dubových sudech, na kalech v lahvi jen 4 roky a tedy již hodně dlouho po odstřelu kalů, dozáž 8 g/l) je v projevu složitější, znatelně nazrálejší, toastové a oříškově a sušené ovoce. Suché, precizní, s dobrou kyselinou ale i znatelnou dozáží, fajn délka a balanc. Jasný větší barák a nazrálejší bubliny. Docela by mne zajímala varianta vyzrávaná na kalech výrazně déle, existuje i desetiletá. Pierre Paillard La Grande Récolte 2006 Bouzy Grand Cru Extra Brut (55 % Chardonnay a 45 % Pinot Noir, odstřeleno v září 2018 a na kalech 12 let, dozáž 2.7 g/l) se ve sklence rychle posunulo od úvodního expresivnějšího žlutě ovocného a překvapivě čerstvého projevu do navinulejší vůně, malvice, toastové tóny, máslové sušenky. Suché, čisté, s výbornou kyselinou ale krásně vyvážené a již uhlazenější, strukturované, vyvážené, delší. Výborná věc. Se vzduchem i vyšší teplotou se jen lepšilo. Charles Heidsieck Brut Millésimé 2006 (33 % Chardonnay, 34 % Pinot Noir, 33 % Meunier, deset 1er Cru a Grand Cru poloh, zrání 9 let, dozáž 10 g/l) skvělá, expresivní, bohatší komplexní vůně. Krémovost, sladší ovocnost, lehce oříškové. V chuti plnější, bohatší, s moc pěknou kyselinou a zároveň dost výraznou dozáží co ale vlastně neruší, seriózní, precizně udělané, máslo a oříšky a sušenky a zralé ovoce. Povedená klasika. S teplotou šlo relativně rychle dolů a ztrácelo balanc, chce hlídat.
Výsledek? Prakticky všechna vína posbírala nemálo hlasů, jasně se projevil vkus jednotlivých účastníků a nebylo to obvykle tak, že by jedno víno v setu drtivě porazilo ostatní. Někdo může být pyšný na to, že vždy bezpečně zahlasuje pro „klasický barák“, pro jiné to byl zajímavý exkurz do alternativ k nim. Další zase dost zaujalo, jak si jejich oblíbení producenti vedli v zakrytých lahvích. O něco lépe to „na body“ nakonec vyšlo pěstitelům, za což jsem samozřejmě rád. Byť sám jsem v roséčkách hlasoval pro Henriot a v ročníkovkách byl mezi Paillardem a Heidsieckem více než rozpolcen :-)
