Včera se přes ČR přehnal přívalový liják, na pár místech i s kroupami. Pro některé to znamenalo čekat o 40 minut déle na taxík a nestihnout začátek degustace. Jiným smetlo na balkóně rajčata v truhlíku. Dalším vytopilo sklep a někde nepěkně zmasakrovalo celé vinice. A chvíli to vypadalo, že to má spočítané i festival Riesling Rocks! na Senovážném náměstí před Vinografem, ale naštěstí se počasí umoudřilo a prostranství postupně utěšeně plnilo. Dorazil jsem především na dvě řízené degustace, o těch bude řeč později, ale samozřejmě neodolal projet si i pár kousků z více než padesátky dalších rozlévaných ryzlinků. A dnes se chci věnovat především jednomu, byť o vlastním víně to zas až tolik nebude…
Knappstein Ackland Vineyard Watervale Riesling 2008 (web, v nabídce Bestwines za pětikilo) je top bílé producenta z australského Clare Valley v již dost vyzrálé podobě. V poznámce k němu mám „tankování pionýra s dědou“. Je to přesně ten typ senzorického popisu, který kupě lidí příliš nedá, ale určité skupině vyloudí úsměv na tváři a pro mne osobně vydá za desítky slov. Chladnoucí motocykl a ve vzduchu ještě zápach kouře z výfuku. Vůně benzínu míchaného s olejem a k tomu, protože obvykle bylo léto, teplého asfaltu. A po návratu z výletu letní ovoce a domácí šťáva. Prostě je to je to takový ten extrémnější „petrolejový“ projev ryzlinků z hodně suchých oblastí, pro mnohé už bude za hranicí, se zbylými doteky citronu a limetky. Suché, zralé, se solidní kyselinou, již uhlazenější. Zajímavé víno, kde jsem si ale upřímně nejvíc užíval tu první explozi vůně, která mne zaplavila vzpomínkami. A to je na víně vlastně taky krásný, že jo.
Máte to podobně? Jaká vůně vás spolehlivě přenese do dětství? A najdete ji občas v některé lahvi? :-)
