Pravidelně dostávám zakázky na sezónní články typu „vína na svátky“, „co pít na Velikonoce“, „šumivá na Silvestra“ nebo aktuálně „letní vína“ (vrcholem letní specializace pak byla „vína k melounu“). V podobných textech vyžaduje hodně energie být nějak originální neřkuli objevný, tuplem vzhledem k tomu, že ani zadavatel podobné vypětí obvykle neočekává. Teď u letních vín mám vždy tendenci začít nějakým pořádným červeným ke grilu, místo klišovitých roséček k bazénu. U letních vín mne pobavil nedávný příspěvek na instagramu vinařství Jaroslav Osička, kde mluví o piknicích v parku nebo u vody s Chardonnay a na fotografii je Reserva 2013, jejich momentálně možná nejlepší víno a velké bílé, které bych rozhodně jen tak popíjet někde na dece spíš nedoporučil :-) Každopádně dnes si dovolím tři tipy na „letní“ vína, která ve vedrech fungují bezvadně, ale upřímně s nimi neuděláte chybu ani v třeskuté zimě.
Raventós i Blanc Blanc de Blancs 2016 Extra Brut jsou bubliny z Conca del Riu Anoia, o produkci tohoto biodynamického vinařství už jsem tu psal několikrát a krátce se zmiňoval i tomto víně (a opakovaně o ročníku 2015). Jde o směs 50 % Xarel·lo, 16 % Macabeo a 34 % Parellada, v suchém ročníku 2016 dost raná sklizeň, zpracováno v nerezu. Hodnocená šarže odstřel kalů 16. října 2018, tj. na kalech v lahvi asi dva roky a také už mělo šanci se trochu uležet v lahvi, podle všeho bez dozáže. Lehce nazlátlá barva, výrazné perlení menších bublinek. Ve vůni čerstvé, energické, jemnější sušeně květové, jasmínové, minerální, decentně ovocné do citrusů a malvic. Krásně suché, lehčí až středně plné, s výbornou kyselinou a pitelností a dotykem slanosti. Dobře postavené, vyvážené, s lehce nahořklou linkou hořké dřeně grepu v závěru. Momentálně v parádní kondici a hodně povedený ročník.
Weingut Toni Jost 2017 St. Jost Riesling trocken (VDP.Erste Lage) je suchý mladý ryzlink z vinice Steeger St. Jost a ač mají i lepší polohy tak jakási vlajková loď vinařství. Čistě nerezová záležitost s trochou zbytkového cukru ale zároveň typickou hodně výraznou kyselinou. Krásně čerstvé ve vůni, s bezvadnou minerální linkou a expresivnější ovocností, až exotické tropické plody. V chuti sice dotyk cukru znát, ale dominuje výrazná skvělá kyselina a šťavnatost a jistá pikantnost a decentní kořenitost. Ovoce do exotických plodů, citrusy. Důraznější, dlouhé, minerální, šťavnaté, parádní víno na počátku své cesty ale už teď parádně zábavně pitelné! Vozí Vinonaut. Mám doma ročníky 15, 16 a 17 a říkám se, že by chtělo někdy otevřít najednou na srovnávačku… nějaká návštěva bude mít pěkný večer :-)
O Porta Bohemia St. Laurent 2017 jsem se tu nadšeně zmiňoval už loni o prázdninách, tenkrát bylo víno úplně čerstvě nalahvované a přesto fantastické. Utekl necelý rok a skvělé je stále, ten projev se vlastně tolik nezměnil :-) Obzvláště mi sedí lehce nachlazené, kdy nabízí výtečný osvěžující projev v kombinaci s dostatkem zajímavosti a zábavnosti. Je to víno úplně suché, spíše lehčího střihu, se šťavnatou chutí tmavších peckovin, výraznější kyselinou, dobrou dochutí. S vůni opět tmavších ale jasně kyselých peckovin, s kořenitou linkou a hroznovými slupkami. Přirozeně bezva. Vypít láhev na posezení není nejmenší problém, po pravdě.