Včera jsem měl poprvé možnost ochutnat a pít červené z vinařství Chêne Bleu (Domaine de La Verrière). Jméno nese podle starého stromu poničeného bouřkou, který následně jeden umělec namaloval na modro bordeauxskou jíchou. Původně odloučené středověké převorství a dnes luxusní usedlost a vinařství poblíž Gigondas v horách Dentelles de Montmirail produkuje skvěle hodnocená červená i bílá vína, v rámci „prostých“ zemských IGP Vaucluse jde bohužel taky o jedna z vůbec nejdražších a cenově se řadí po bok prestižních vín slavných apelací jižní Rhôny. Jejich vinice, obvykle severozápadní expozice, jílovo-vápenité a kamenité na výrazně bazaltovém vulkanickém podloží, jsou hodně izolované od okolí. Mají jich zhruba třicet hektarů, na oblast hodně netypicky ve vyšší nadmořské výšce okolo 550 metrů a vedených v bio(dynamice), odrůdově dominuje Grenache a Syrah, ale mají i trochu Mourvèdre a z bílých klasickou sadu Rhôny Roussanne, Marsanne, Viognier a Clairette.
Do celého projektu zřetelně nateklo velké množství peněz, doporučuji prozkoumat sekci věnovanou vinařství na jejich webu. Vše bylo vybudováno tak, aby umožnilo čistě gravitační práci s moštem a vínem, vinifikovat i jednotlivé malé bloky separátně, nabídlo velké možnosti pokud jde o práci s různými nádobami (druhy a velikosti sudů, ale i beton a nerez) a podobně. Ale to, že si někdo udělal radost s efektním sídlem, moderním vinařstvím a za lahve chce spoustu peněz ještě neznamená, že ta vína budou i opravdu dobrá :-) Připravují v počtu několik tisíc lahví dvě červená, Abélard a Héloïse. Nejde o první a druhé víno, ale spíše dva různé styly. Abélard je postaven dominantně na Grenache a 15 procent tvoří Syrah, mělo by jít o mohutnější záležitost. Jeho láska Héloïse je pak ze zhruba dvou třetin Syrah a následně Grenache, to celé osvěženo kapkou Viognieru, a projev by měl být „severnější“.
Původně plánovaný Abélard 2009 byl bohužel korkový, Abélard 2010 (téměř aktuální ročník, teprve teď nastupuje 2011) se ale ukázal náhradou více než dostatečnou. Zatříděno je jako AOC Ventoux. Zrálo rok a půl ve francouzských sudech různých velikostí. Projev vína mne hodně překvapil, po pravdě bych spíš tipoval obrácený podíl odrůd, Syrah na sebe strhával hodně pozornost. Poté, co víno dostalo šanci se trochu rozdýchat, nabídlo fantastický tmavě ovocný projev, který zvláštním způsobem evokoval kamenitý trochu masitý a pepřový Syrah ze severu Rhôny, ke kterému přidával teplo, koncentraci a zralost jihu. Poměrně opulentní a zároveň elegantní projev, který se nevidí zrovna často. Černé třešně, černé olivy, kořenitost, perfektně zakomponované dřevo, šťavnatost, struktura, parádní délka. Komplexní velké víno, již nyní skvělé ale s potenciálem krásně dál zrát. Za tuhle zkušenost jsem opravdu rád. A jestli je Abélard ta „maskulinější“ varianta a opravdu elegantní je Héloïse, tak by mne rozhodně zajímala i ta…
