O víkendu mne moc potěšila dvě velkobílovická vína od vinařství Jaroslav Osička (web), v obou případech šlo o kousky řekněme „základní“, oproti nedávno hodnoceným šardonkám, ale furt výborné. V červené to byl P.A.N 2018, kde zkratka znamená hned dvě různé věci. Zaprvé jde o směs Pinot a André, zadruhé původ ve skvělé viniční trati Panské (která je po sloučení součástí výrazně heterogennější Přední hory), dost vhodné právě pro modré odrůdy,. Jde o lehčí víno z mladých výsadeb, částečně ze sudu ale větší podíl jen z tanku. Vinař doufá, že André z téhle polohy, až budou mít keře pár let věku navíc, bude skvělé. Takže ač část André zraje samostatně v malém sudu, tak se pod odrůdou asi na trhu neobjeví a „vypijí si sami“ :-) PAN je burgundské lahvi, s kovovou záklopkou a korkem z drti s pevnou dvojploškou. Barva nijak tmavá, lehce tón do fialové. Svěží, ryze čerstvě ovocně voňavé, peckoviny, třešně, pár drobných zajímavějších odboček k tomu. Suché, šťavnaté, lehkonohé, červeně ovocné, lehce pikantní, s dobrou délkou a slušně postavené, ale především poctivé nekomplikované skvěle chlastací zábavné červené z ekologicky vypěstovaných hroznů a čistě i ve vinařství. Pohoda.
Oranž 2018 je čistý Tramín červený, pošlapané hrozny a deset dní fermentace na neodstopkovaném rmutu, vyzráváno ve 40+ let starém dubovém sudu v chladném sklepě. Celý ročník je poměrně dost vepředu, takže lahvováno už někdy v březnu. Burgundská láhev, šroubový uzávěr. Opalizující, výraznější barva do oranžové. Čisté, voňavé, na úvod lehce zaprděné a svědčí tomu vzduch, s průběhem času jasně zařaditelné coby macerovaný tramín, s květovými těžšími tóny a dotykem pomerančové kůry. Suché, čisté, s docela fajn kyselinou, lehce krémové, něco třísla ale spíše jemnější a uhlazenější projev, vyvážené, výborně pitelné. Je to takové „iniciační oranžové“, snadno pochopitelné a přístupné i těm, které by něco radikálnějšího mohlo vyděsit, ale zároveň dostatečně zajímavé a zábavné i pro oranžádami poučenější pijany. Baví mne dost.
