I když mi občas vína z nějaké vinařské oblasti úplně nesedí, obvykle jsem schopen u tamních špičkových producentů ocenit, o čem že to celé vlastně je. Výjimku tak trochu tvoří jedna z nejprestižnějších světových oblastí a nejslavnější část Rakouska, Wachau. I v tamních smaragdech „blue chip“ vinařů mnohdy úplně nedokážu vidět tu krásu co ostatní a příliš mne neláká je doma pít :-) Což se vyplatí! Samozřejmě ale stále chutnám a zkouším, co kdyby se něco změnilo… :-) Nedávno jsem vyrazil na zajímavou ochutnávku dovozce Vino Vino Vino pojmenovanou Wachau Out of Codex, představení tří vinařství, která nejsou členy sdružení Vinea Wachau a nemusí řídit jejich kodexem. Pro označení vín ale proto také nesmí používat již zažitá označení Steinfeder, Federspiel a Smaragd, která si dnes většina s Wachau spojí úplně automaticky a jejich nepřítomnost je tudíž až trochu podezřelá :-) Ze vše tří vinařství to byl především Martin Muthenthaler (web), který mne oslovil opravdu hodně a dnes se budu věnovat právě jemu.
Martin Munthenthaler je vyučený automechanik, který pracoval dvacet let jako řidič pro Freie Weingärtner Wachau a během restrukturalizace podniku a jeho proměny v Domäne Wachau přišel o práci. Jeho rodina měla vinici, tři hektary, a hrozny dodávala právě družstvu. Tak trochu z nutnosti v roce 2006 vinice převzal a začal na nich hospodařit, pod vlivem kamaráda jménem Peter-Veyder Malberg (jehož vína se také chutnala, ale o nich třeba příště) se vrhnul na organiku (certifikován) a biodynamiku a „alternativní přístup“. Vinice má na terasách v údolí Spitzer Graben, tedy vlastně dost na okraji Wachau, bokem a mimo přímý vliv Dunaje, na směsi písku, svoru a ortoruly. A taky o něco výše položené a chladnější než je ve Wachau obvyklé, což také vysvětluje, proč mi vína z nich sedí :-) Před nějakou dobou přidal 0,3 ha jedné strmé vinice hodně na severu a dál už expandovat nehodlá, tři hektary jsou na primárně jednoho člověku a rukodělnou práci (ale traktůrek samozřejmě má ;-) prý až dost. Ročně dělá jen nějakých 12 tisíc lahví, jak řečeno výše mimo systém smaragdů a federspielů. Fermentuje spontánně, pracuje s nerezem ale i dubovými a akátovými sudy, vína obvykle dostávají delší prostor na jemných kalech.
Grüner Veltliner Vergelt´s Gott 2015 své jméno získal v roce 2013, když už vzhledem k vývoji ročníku ani nedoufal, že nějaký veltlín sklidí, ale nakonec ho bylo (boží požehnání) více než čekal a udělal směs ze dvou vinic. Jméno a víno si vzhledem k úspěchu ponechal. Jde o směs mladších (ale furt třeba pětadvacetiletých) výsadeb z vinic Schön a Bruck, školeno v nerezu. Ve vůni čerstvé, kouřově minerálně pikantní, teplý vosk a zhasnutá svíčka, žluté ovoce. Suché, šťavnaté, bezva kyseliny a velmi dobrá délka, vyvážené, poctivé, zábavné, „naturálně“ působící velmi seriózní pití.
Riesling Bruck 2015 je opět v projevu kouřovo-minerální a pikantní, ale s pěknou ovocností, klasický svěží projev, lehce naturálně divoký. Suché, čisté, šťavnaté, štíhlejší a krásně vyvážené, slušně dlouhé, seriózní, pěkně postavené. Zábavnost, komplexita, pitelnost. Skvělý ryzlink a pro mne víno večera!
Riesling Viesslinger Stern 2013 je ze samostatné polohy vysoko ve vinici Bruck, ze starších keřů kterým se daří získávat i na tomhle suchém místě dost vláhy. Oproti „běžnému“ ryzlinku z Brucku navíc krom nerezu zraje i v akátových sudech. Zřetelně nazrálé a s výraznějším vlivem vzduchu, zralé malvice, med a kořenitá linka v kombinaci s mineralitou. Suché, zralé, pěkné kyseliny, slušná stavba a délka. Vrstevnaté, charakterní víno, byť se známkami oxidace.
