Červené ÁN/2 2017 z vinařství Ànima Negra je lákavé hned z několika důvodů. Původně tak trochu nadšenecký projekt na Mallorce, který přestavěl bývalou mlékárnu na vinařství a postupně se rozrostl na jedno z hodně známých jmen španělských ostrovních vín. A jak často máte vína z Mallorcy, Tenerife a podobných míst, že jo. Zaměření především na lokální odrůdy, v tomto případě je základem Callet a k němu Fogoneu, Manto negro a trocha Syrahu z mladších výsadeb. Hodně nízké výnosy na keři, vinice výrazně ovívané větrem od nedalekého moře. No a nebudu zastírat, že pozornost vzbudí i nepřehlédnutelná a snadno zapamatovatelná viněta. Víno kvasí v nerezu a betonu a poté zraje rok v především francouzských dubových sudech, ale jsou tam přimíchané i nějaké středoevropské a americké. Tak po třetinách jsou to sudy nové, jednou a dvakrát použité. Tmavší rubínová barva. Mladě ovocná vůně, na pomezí červeného (výrazněji) a tmavého ovoce, s dotykem kořenitosti a lehce květinových tónů, mléčná karamelka a docela výrazný projev dřeva. V chuti suché, čisté, s dobrými kyselinami, červeně ovocné, s jemnozrnnými sladšími tříslovinami, slušně dlouhé, opět s docela výrazným projevem dřeva. Není to špatné, bez problémů to někde v magazínech dostane 90+, ale tak nějak… jsem čekal něco „unikátnějšího“, tohle je vlastně relativně snadno zaměnitelné s ledasčím z celého světa. Při ceně přes 15€ ve Španělsku (má ale i dovozce, po lahvi 659 Kč) umím nakoupit lépe.
Měl jsem možnost pít Vignoble du Réveur Riesling d´Alsace „Vibrations ” 2016, což je biodynamické nesířené bílé ze starších výsadeb u Bennwihru, z vinic které původně patřili dědečkovi současného vinaře. Tím není nikdo jiný než Mathieu Deiss, syn Jean-Michela Deisse ze slavné doménu Marcel Deiss, ve kterém ostatně postupně přebírá pravomoce. Ve „snílkovi“, projektu fungujícím od roku 2013, je ovšem výrazně experimentálnější. Od vinifikace bez síření, přes maceraci bílých na slupkách až po amfory. Taková… naturální klasika :-) Riesling Vibrations je připraven ve foudres, velkých dubových sudech. Z pětiny karbonickou macerací, po nějakých deseti dnech vše spojí a výsledek zraje rok na kalech, před lahvováním (do klasické alsaské lahve se skleněným VinoLok uzávěrem) je mírně přisířeno a hrubě filtrováno. Skoro bych si ale tipnul víno nesířené, pokud nešlo o obzvláště vyvinutou láhev bylo již dost nazrálé, otevřené, s dotyky oříšků. Ve vůni také něco citrusů a zázvorová linka. V chuti výrazněji ovocné, až do exotického ovoce, solidní kyseliny ale docela zaoblené, slušná délka s lehce jablečnou slupkou v závěru. Na první dobrou bych v tom Riesling asi nehledal, spíš nějakou víceodrůdovou směs. Není to špatné, jen… taky jsem si z toho na zadek úplně nesedl. I tohle má dovozce, Le Bourgin, stojí 475 Kč.
