Jedním z moravských vinařství, u kterých i náročnější „pinotofilové“ uznávají, že umí opravdu chutná vína, je Milan Sůkal z Nového Poddvorova. Pinotu Noir si váží a že fakt umí si vinař uvědomuje, ta vína už právem nejsou levná. Já nedávno sáhl po lahvi Pinot Noir 2016 Terroir Kukvička (výběr z hroznů, obec Josefov a viniční trať Kukvička). Víno je školeno 20 měsíců ve francouzských dubových sudech a teď je teprve na začátku své cesty, ale neodolal jsem. Burgundská láhev, kovová záklopka, celokorek. Po otevření poměrně přímočaře červeně ovocné a dřevěné a nutně potřebovalo rozdýchat, nakonec jsem odpíjel postupně několik dní (s lahví jen zašpuntovanou) a víno se krásně drželo. Ve vůni stále dominuje ovocnost do červených plodů, zralé třešně, jahody, až lehce do marmeládova, se sladší dřevěnou linkou, dotyk koření. V chuti plnější, poměrně silné, opět červená ovocnost, výraznější, s měkkými tříslovinami, vyvážené, teplejší zakulacené, delší, velmi solidní. Povedený kousek a chutný pinot, o něco lepší struktura v chuti (možná ve znatelně dražší Reserve variantě?) a bylo by to opravdu skvělé. Na Reservu mne každopádně nalákalo. Prodávají leckde, já ulovil v Global Wines za 399 Kč.
V poslední době mám fakt chuť na vína z Jury, naposledy jsem otevřel Côtes du Jura Tradition 2015 z biodynamické Domaine Courbet. O víně ve starších ročnících, jakožto i o vinařství, už jsem se tu v minulosti rozepisoval. Jde o směs Chardonnay, to dominuje z nějakých 4/5, se Savagninem, školeno v dubových sudech a částečně, především Savagnin, pod závojem. Tradiční jurská láhev, kovová záklopka, celokorek. Nazrálejší, nazlátlá barva. I tomuhle víno svědčí vzduch a rozdýchání, alespoň hodinu. Ve vůni zralejší ovocnost, žluté plody a pěkně citrusové, výraznější podíl Chardonnay je tu znát. K tomu něco pikantnosti, lehce oříšek a minerální slanost. Suché, středně plné až plnější, poměrně výrazné s fajn kyselinou, slané, delší hezky postavené. Oproti nedávno hodnocené směsi od Domaine Pêcheur stejného ročníku, ve které bylo zrání pod flórem a oxidativnější projev dost výrazně, je zde relativně decentně a je to až na pomezí běžně dolévaných vín burgundského střihu jen s trochou jurských specifik navíc. Vozí Jiří Hron, cena už bohužel atakuje šest stovek.
