Narazil jsem včera na Facebooku, v komentářích k článku o naturálních vínech, na tuhle perlu: „Zdenika Novotná: dělala jsem víno podle starých receptů mnoho let, stačilo mi k tomu ovoce, kvasnice a voda, v případě hodně kyselého ovoce cukr - a všechny várky z jednoho druhu ovoce byly chuťově stejné, tak že to, že každá láhev má jinou chuť považuji za ptákovinu a nejlepší víno není z hroznů, ale z bílého rybízu - a existuje jen víno a sračkovíno - všechny ostatní ,,moderní,, označení jsou jen výmysl blbců.“ A jelikož v nejbližší době stejně nemám šanci napsat cokoliv lepšího, rozhodně ne kvalitnější ukázku toho v jaké bublině coby vínomilci a nadšenci do „lepších“ věcí žijeme, so dnes dovolím jen pár doplňujících poznámek.
Z vína, především v kategorii „fine wines“ ale vlastně obecně, se dělá o dost víc než to je – nápoj ze zkvašených hroznů. Velmi tradiční, kulturní, s obří historií a tak. Ale furt „jen“ velmi chutný ferment. Celé to dění okolo, psaní nevyjímaje, je občas natolik směšné a nabubřelé, že naprosto chápu každého, kdo se proti tomu obrní způsobem „moje supermarketovka z hořčičáku / domácí zkvašený rybíz chutná skvěle a vy jste trapní snobové.“ Možná i proto mi sedí scéna naturálních vín, která má sice hromady svých vlastních problémů (počínaje samotným termínem „naturální“), ale jinak je taková nějak… uvolněnější, „špinavější“ a víc při zemi.
Což mne přivádí k ovocným vínům a různým směskám s révou. Právě v naturální scéně se dost často objevují moc zajímavé kolaborace s pivaři, ovocnáři a vůbec dalšími nadšenci (březová voda Euforia!, zásadní objev v poslední době). Víno nejsou jen ty seriózní kousky s potenciálem zrání desítky let a připravené podniky se staletou tradicí, ale i prosté zábavné pití na posezení jen tak. A tam je spousta prostoru na hraní a experimenty. Naprosto mne nedávno nadchla společná fermentace hroznů muškátu, hrušek a mirabelek od Christiana Binnera z Alsaska. Přísná, osvěžující, zábavná záležitost. Navíc to mělo nižší alkohol. Jen více takových.
Vypil jsem kvanta vína z černého rybízu, dělal ho příbuzný v Novém Bydžově, takový „Cabernet Sauvignon bez tříslovin“ to byl :-) Ale dobrovolně přiznávám, že jsem v životě neměl rybízák z čistě bílého. Přicházím o něco? Dá se bez téhle zkušenosti žít? Děláte to někdo? Tolik otázek v nepěkném světě tradičních vín :-)
