O víkendu jsme se doma sešli na večírku „kdo co dobrého přinese“ a popili nemálo fajn vína. Doneseno bylo hned několik moravských červených, moje bublina vinných nadšenců v tomto ohledu rozhodně předsudky netrpí. Asi největší ambice z nich má, i kdyby jen soudě dle běžné ceníkové ceny, Tomáš Springer (web) Pinot Noir Čtvrtě 2016. Bořetická vinice s burgundským klonem 115, v bio režimu, školeno rok v barrique sudech. Chutnal jsem už několikrát v různých fázích vývoje a i teď je to zatím teprve na začátku cesty. V barvě nic super temného, ale vyloženě světlý pinot to také není. Jde o koncentrovanějšího, nabušenějšího představitele odrůdy, s expresivní aromatikou směrem červené ovoce, peckoviny jako třešně, s květinovou a lehce herbální marihuanovou linkou, s výrazným trochu syrovým projevem dřeva. V chuti plnější, silné, se sladšími tříslovinami i červenou ovocností. Delší, výrazné, s dobrou strukturou a potenciálem. Preferuji delikátnější styl (a ten ostatně nabízí i jiných viničních tratí), ovšem věřím, že za pár let tohle bude výtečné.
Rozhodně připravena k pití byla směs Pinot Noir-Zweigeltrebe 2015 Kuby Nováka, což je vyvážené šťavnaté červeně ovocné energické zábavné víno, s výborně zapracovaným dřevem a strukturou, záležitost co strašně snadno takhle na večírku mizí, ale s velkou sklenicí a klidem dokáže nadchnout celý večer. Ze stejného ročníku „základní“ Pinot Noir 2015 z Krásné hory si stále drží parádní kondici a pitelnost, postupně se sune do trochu pikantnějších projevů a nazrává, ale baví mne podobně jako ze začátku. Nepřiměřeně mnoho jsem vypil Wilder Wein 2015 Radka Osičky, což je směs frankovky a vavřince, do tmavšího ovoce, kořenitosti, jméno nelže a je tam divočejší masitější linka. Je to lehkonohé a skvěle pitelné, živelné, čisté, prostě bezva. Frankovka 2013 Oty Ševčíka už byla znatelně nazrálá, stále nabízela dost tmavších peckovin ale také kořenitosti, sladší linka, uhlazenější v chuti, s bezva kyselinou, delší. Frankovka 2017 Reserve Vinařství Válka (Nosislav, viniční trať Přední hory) je středně plné, šťavnaté, snadno pitelné víno s dotykem kávy s mlékem, suché, čisté, s fajn ovocnou vůni. Nic složitého, ale dobře udělané a má něco do sebe. Přiznávám, že jsem čekal o chlup více (to jsou ty „Reservy“ na vinětě ;-), ale to je můj problém. Každopádně vinařství jsem nedávno zařadil do přehledu několika míst, kam se zastavit ochutat a nakoupit víno, pokud budete mít cestu přes Moravu. Vyjde v magazínu restaurací skupiny Ambiente :-)
Šťastnou shodou okolností se sešel hned dvakrát Müller Thurgau vinařství Dlúhé grefty (web) Jednou v aktuálním ročníku 2018 a podruhé v prvním komerčním a trochu známějším, 2015. Mladé víno je opalizující v barvě, čerstvé ve vůni, energické, především květinové, s trochou bylinkovosti, lehkonohé, s bezva kyselinou a pitelností. Nic složitého, ale veskrze chutné naturální bílé. Patnáctka v přímém srovnání má mnoho podobných znaků, je překvapivě hodně aromatická, květinová, trochu do krémova, v chuti již uhlazenější a měkčí ale stále s fajn kyselinou a překvapivou svěžestí. Vidíte ji, nesířenou milerku, jak nám krásně drží :-)
