Vinobraní je v plném proudu v celé Evropě a samozřejmě i na našich vinicích. Tím samozřejmě myslím sběr hroznů, ne burčákové slavnosti na náměstích po celé republice, i mimo vinařské oblasti :-) Spousta vinařství, včetně mnoha mých oblíbenců, ráda využije na sběr brigádníky. Sledujte i vy „své“ vinaře na sociálních sítích a když budete mít volný den či víkend, můžete si výměnou za pár lahví trochu umazat ruce. Při troše štěstí neskončíte v lisu :-) A třeba najdete brigádu i někde s výhledem na Pálavu. Ta se teď objevila na obálce nové francouzské knihy o víně, což považuji (podobně jako naše vína na lístcích top restaurací) jako zajímavější reklamu než medaile ze zahraničních soutěží :-)
Festival Qiu Fen, devítka coby symbol dlouhověkosti a zároveň celkem šťastné číslo pro ročníky v Bordeaux. A navíc to hezky vypadá, že jo. O čem že je řeč? Datum 19/09/2019, zvolené Domaines Barons de Rothschild (Lafite) k formálnímu otevření svého čínského vinařství, Long Dai, veřejnosti. Na trh zároveň uvádějí své první víno, jde o ročník 2017 postavený na odrůdách Cabernet Sauvignon, Marselan a Cabernet Franc. Nejde zdaleka o jediného slavného hráče, který to s vínem v Číně rozjíždí. Brzy budeme mít na trhu hned několik „kultovních“ (alespoň cenou, to si pište) vín.
Člověk se trochu zastydí za evropské vinařské oblasti, když si přečte, že téměř všechny vinice v kalifornské oblasti Sonoma praktikují zásady udržitelného hospodaření a jsou takto i certifikovány, dost se tím chlubí. A navíc rozjíždějí ve velkém další programy, které mají zajistit lepší práci s vodou a podobně. A pak si zase řekne, jestli to náhodou není jen marketingový bullshit, když zjistí, že tahle jejich matoucí „udržitelná“ certifikace je hodně daleko bio/organic, úplně v klidu v ní můžete stříkat na vinice Roundup a další herbicidy a syntetické pesticidy.
Klasifikace vinařství v bordeauxské oblasti St. Emilion je pravděpodobně prokletá. Provází ji neustálé stížnosti, v minulosti už byla i některá zrušena, vracelo se k původní a měnily se viněty. Dlouhodobě se táhne průšvih s klasifikací z roku 2012 a teď to vypadá, že příští rok konečně skončí u soudu. Konkrétně to budou majitelé Château Angélus a Trotte Vieille. Jeden dohlížel v podstatě na celý proces klasifikace a rozhodně nemohl být nestranný, druhý zase „tahal za nitky“ aby dosáhl povýšení svého vinařství. Co naděláte. Alespoň se i zde snaží všechny vinice nesoucí apelaci povinně dostat do bio, s přechodnou fází některé z mírnější „udržitelných“ (viz výše, tam je dobré si pravidla pročíst) certifikací.
Brexit na krku, ale humor neztrácejí. Pohlaďte si jednorožce a on vám vyzvrací šampaňské…
Španělsko rozjíždí kampaň, kterou chce pomoct cavě. Nakopnout další prodeje, zajistit lepší informovanost hlavně na straně prodejců a restauratérů, ale ostatně i zlepšit domácí kontroly kvality. A tak nějak posunout vnímání cavy nejen coby „nějakých bublin“, ale bublin kvalitních. Vzhledem k tomu, že jim stále více i špičkových producentů z apelace Cava prchá a zakládají si vlastní sdružení, asi to má smysl. A děje se to vlastně i u kvalitního prosecca, stále více producentů akcentuje konkrétní vinice či oblast Conegliano a Valdobbiadene místo toho, aby (na vinětách i v další propagaci) dávali důraz na jméno Prosecco, které se pro ně stává příliš zatížené desítkami milionů litrů levných primitivních vín.
