Po dvou značně omezeně dostupných vínech dnes zůstaneme na Moravě, ale začneme vínem ze supermarketu. Neodolal jsem cenovce 119.90 Kč a v Bille zakoupil Hibernal pozdní sběr 2017 Bio z Vinselektu Michlovský (web). Ze stejné viniční trati, Přítlucká hora, byl v obchodě k dispozici i ročník 2018, kdyby chtěl někdo provádět vertikální degustaci. Dle viněty bylo vinifikováno ve velkém sudu z francouzského dubu. Láhev vyšší bordó, plastová záklopka, plastový špunt. Fajn žlutá barva. Expresivní aromatika, nejvýrazněji angrešt doplněný „sauvignonovým“ mixem bezu a rybízu, lehce bylinná linka, koncentrovanější a zřetelně vyzrálé. Suché, čisté, s bezva kyselinou, plnější projev se znatelným teplem vyššího alkoholu a náznakem zbytkového cukru, zakulacené, s decentní kořenitostí v poměrně dlouhé dochuti. Efektní, moc pěkně udělané aromatičtější bílé. Navíc z certifikované bio produkce. Za tyhle peníze se rozhodně nemá za co stydět!
Před pár dny jsem měl ve vinné baru VinVin skleničku Piálek & Jäger (web) Veltlínské zelené 2018 VOC a docela mne to zaujalo. Výraznější nazlátlá barva, lehce pikantní, slušně výrazná vůně, s jemnější ovocností, již překvapivě naleželejší s dotykem medu. Suché, středně plné, dobré kyseliny, zakulacené, mírně oříškové, s pepřově kořenitou linkou v závěru. Možná se na tom podesala i již nějakou dobu otevřená láhev, ale v téhle podobě mi sedělo :-)
A z moravských lahví ve výrazně omezenějším počtu před nějakou dobou padlo další červené z vinařství Tři čtvrtě, viz předchozí zápisky (úvodní k Frankovce s informacemi o vinařství, Svatovavřinecké, směs Frankovka-Svatovavřinecké). Tentokrát to byl Merlot 2017, který jde přesně stejným směrem jako jejich ostatní červená. Příjemná, čistá, dřevem nepřestřelená ovocitá vůně především směrem tmavších peckovin, švestky, se znatelnou kořenitou linkou. Suché, středně plné, lehkonohé a velmi snadno pitelné, s fajn kyselinou, šťavnatou ovocností kopírující vůni a slušnou délkou. Nic složitého, ale krásně přístupné „červené na žízeň“ s něčím navíc :-)
