Na nedávném pražském Autentikfestu jsem projel úplně všechno a jako obvykle si více než užil vína Oty Ševčíka (web). Grefty 2018 jsou naprosto fantastické expresivní bílé, výtečný je Ryzlink rýnský 2018 a i Chardonnay 2018 doporučuju zkusit, Pinot Noir 2018 je pak miláčkem davů (a jedno z vín, které jsme s Družstvem zařadili na „naturální“ lístek v Big Smokers, kam doporučuji zaskočit na kus masa a dobré pití). Ale mne zase nejvíc dostala Frankovka 2018. Viniční trať Čtvrtě, tři sběry v rozptylu měsíce a půl, mix větších a malých dubových sudů. Čerstvé, od vůně s výraznější kyselinou, lehce tmavěji peckovinově ovocné, pikantnější, s krásnou kořenitou linkou. Suché, šťavnaté, s parádní kyselinou a ovocností, vyvážené, dlouhé, charakterní červené. Taková ta frankovka, která okamžitě vyloudí úsměv na tváři. Překvapivě přístupné a pitelné už teď, ale bude to výborně zrát. Tohle je fakt paráda, nenechte si utéct!
A teď trochu jiný vinařský svět, ať je to vyvážené :-) V rámci nákupu lepších bublin od bohémky jsem na jejich e-shopu experimentálně přihodil i několik lahví červených z Habánských sklepů, již trošku starších ročníků. Jako první přišla řada na Rulandské modré 2015 pozdní sběr z viniční trati Trkmanska. Vinařství doporučuje zrání v lahvi 2-4 roky, takže už se podle nich blížíme horní hranici :-) Láhev jejich protáhlá štíhlá klasika, aglomerovaný korek a plastová záklopka. Trochu tmavší, na okrajích již do terakoty znatelně nazrálá rubínová barva. Ve vůni jasný moravský pinot, se stále fajn peckovinovou ovocností, se sušenými plody, brusinka, lehce ostružina/lesní směs čaj. V chuti suché, čisté, s fajn kyselinou, decentně svíravé, se sladší spíše červenou ovocností, uhlazenější, slušná délka. Vůbec ne špatné pití, po pravdě.
