Pokračujeme v lahvích, které si zaslouží samostatný zápisek. Už v minulosti jsem se tu svěřil, že jedním z mých určitě zásadních vinných setkání byla opakovaně vína i osobnost Elisabetty Foradori. Okouzlení jsem ve svých zápiscích (bohužel nedokončených do podoby, se kterou bych byl alespoň z poloviny spokojen) asi dokázal předat jen částečně. Jiní se určitě snaží o něco úspěšněji, ale co už. Dneska se mrkneme na víno, které mne nadchlo opakovaně v různých ročnících. Teroldego Morei 2014 je stoprocentní představitel odrůdy, ve které je Foradori nekorunovanou královnou. Název vinice vychází ze slova Moro, v dialektu Trentina to znamená „tmavý“. Dva a půl hektarů na náplavách a šutrech, původní dno řeky, v oblasti Campo Rotaliano v Dolomitech, hezky v biodynamickém režimu. Víno spontánně kvasí a zraje ve volně stojících 400l amforách (španělských tinajas) se slupkami ale bez třapin asi osm měsíců a další zhruba tři měsíce vylisované bez třapin v sudu. Lahvováno bez nepotřebných zásahů do burgundské lahve s kvalitním celokorkem zalitým ještě voskem.
Tmavá barva, ale ne vyloženě hutná. Tmavší i vůně, zábavně krásně přirozeně šťavnatě tmavě ovocná, do švestek až lesních plodů, s lehkou pikantní divokostí, kamenitou mineralitou, trochu černé olivy. Zábavné. Šťavnaté, koncentrace v kombinaci s parádní kyselinou a lehkostí, šutrovité, hlubší, chlastací a přitom hodné dlouhodobého zkoumání. Delší, višňové, lehce mentolové, minerální, přináší to radost a energii a prostě má něco do sebe daleko nad hranicí kravin, které se píší do degustačních poznámek. Naprosto nadchne třeba milovníky charakterních frankovek. A já lituji, že nemám víc lahví. K nám Foradori dováží Via del Vino aka „Flemming“ :-)
