Baví mne vína (ale ostatně i destiláty) s přesahem nad rámec pouhého chutného pití. Čímž teda zrovna nemyslím, že je to zároveň investiční nástroj, aktuální hodně trendy téma. Ale třeba takový projekt Gallinas y Focas vinařství 4 Kilos (web) z Mallorky. Samotné vinařství založil v roce 2006 Francesc Grimalt, dříve sklepmistr v Ánima Negra, s hudebníkem a režisérem Sergiem Caballero. U nás, pokud jde o peníze a řeknete „čtyři kila“, tak se tím myslí čtyři stovky. Ve Španělsku je kilo hovorový termín pro něčeho strašně moc, případně milion. A právě čtyři miliony peset, v eurech by to bylo asi 24 tisíc, byla úvodní investice do vinařství :-) Postupně se vypracovali z garáže a užití starých nerezových nádrží na mléko k dost fajn vinařství pracujícímu poctivě a čistě na vinicích i ve sklepě a zaměřujícímu se hlavně na původní místní odrůdy (Callet, Fogoneu a další), čím dál více i v cuvée převládají, z jílovitých půd bohatých na železo zvaných podle barvy vermell.
Jejich asi nejdostupnějším vínem, a prvním kterém jsem chutnal, je 12 Volts (Vi de la Terra de Mallorca), ročník 2017. Hrozny pocházejí z různých částí ostrova, základ tvoří Callet a Fogoneu, ale je tam i 20 % Syrahu, 10 % Cabernet Sauvignon a 10% Merlot. Certifikované bio. Fermentuje a maceruje v nerezu a zraje 9 měsíců v mixu sudů, 40 % je 3000l foudre a po třiceti procentech dvouleté a tříleté 225 francouzské barrique sudy. Tmavší, nafialovělá barva, ale nic vyloženě hlubokého. Na úvod především čerstvě přímočařeji ovocné, tmavší plody, se středomořsky kořenitou a bylinkovou linkou. Suché, čisté, s výtečnou kyselinou a čerstvostí, peckovinově šťavnaté, trochu svíravé, slušně dlouhé. Decentně pikantní, dobře pitelné, zábavné červené. Mimochodem s 92 body ve Wine Advocate. A bavil mne vršek korku, i pod vlivem snadno správě zapíchnete vývrtku! :-) Autorem viněty je Gary Baseman, obecně mají viněty dost nápadité a nebojí se extravagancí.
A tím už se dostáváme ke Gallinas y Focas (Slepice a Tuleni). Tohle víno, a jeho mladší a dnes hodnocený bratříček Tanuki Bob 2016, je výsledkem spolupráce s charitou Amadip Esment, která se snaží pomáhat mentálně znevýhodněným osobám, zapojit je běžného života. V případě 4 Kilos to znamená pomoc na vinicích (vedených v certifikovaném bio režimu), sběr a třídění hroznů, šlapání nohama a pár dalších prací. Od nich pochází název vína, slepice jsou prý totiž zábavné a tuleni tleskají, viz video. A každý rok pro první víno také vytvoří vinětu. Tanuki Bob je Manto Negro, v tomto ročníku podle všeho s trochou Syrahu, z jediné vinice, vzniká se stopkami a semi-karbonickou macerací v 4000l dubovém francouzském foudre, fermentace i zrání 9 měsíců, následně ještě dalších 9 měsíců leží v nerezu. Tmavší nijak hluboká rubínová barva. Trochu sladší ovocná aromatika, směrem do jahod a drobnějších červených plodů, lehká divokost. Středně plné, ovocné v chuti, ke karbonice docela upomíná, zakulacené s málo výraznými tříslovinami, měkčí ale s pěknou „zrnitou“ strukturou. Suché, s fajn kyselinou, má to váhu a „voltáž“ ale je hlavně snadno pitelné a přístupné. Taková milá věc s něčím navíc. Vypil jsem s chutí.
