Otevřel jsem zase několik lahví cru Beaujolais, posledních pár měsíců na ně mám nějak chuť. Začneme lahví, za kterou stojí Valentin Montanet (s rodiči Jeanem a Catherine) z vinařství La Cadette z obce Saint-Père v burgundské apelaci Vézelay. Ale připravují i nějaké to Beaujolais, například Juliénas 2016. Vinařství jede na svých 22 hektarech už od roku 1999 v organice a i ve sklepě slušně. V roce 2016, po katastrofických ztrátách ve vinicích, začali pod jménem La Sœur Cadette i malý negocé byznys, díky kterému se dostali k surovině z Beaujolais. I nákup jsou ovšem jen bio/biodynamické hrozny. Juliénas jsou výsadby 30-45 let staré na žule, fermentace v nerezu, vše spontánně, nic přidáno a nic odebráno. Zrání do deseti měsíců v burgundských 228l sudech, bez filtrace, decentní zasíření. Moc se mi líbí viněta. Burgundská láhev, kovová záklopka, aglomerovaný korek. Nijak tmavá barva, „pinotovější“ rubínová, lehce nazrálé. Příjemně voňavé, hezká svěží ovocnost, kamenitá linka. Suché, čisté, fajn kyseliny, šťavnaté, lehkost a snadná pitelnost, ovocnost, opět minerální linka. Příjemné, nekomplikované víno, které jsem pil s chutí. Jen… za nějakých šest stovek (dováží AdVivum) jsem prostě očekával trochu víc, obzvláště v kontextu dalších Beaujolais která mají.
Domaine Coudert Fleurie Clos de la Roilette „Cuvée Tardive“ 2014 je docela vyhlášené víno, zde z fajn trochu lehčího ročníku oproti nabušeným, které se začínají trochu stávat standardem. V minulosti jsem tu psal o základním Clos de la Roilette a následně tu měl i srovnávačku tří vín z tohoto terroir v různých variantách (základ, staré keře, velmi staré keře a menší sudy), v předchozích článcích je k vínům dostatek informací. Tmavší, ale již dost nazrávající barva, terakota okraj. Uleželejší i ve vůni, červeně peckovinové a kouřové, uzené / pečené maso, linka bylinek, lékořice, trocha moruší. Fajn věc. Suché, čisté, s trochu výraznější kyselinou, dobře postavené a slušně dlouhé, v chuti spíše tmavší ovocnost a trochu slaný závěr. Druhý ten zemitější linka. Dost fajn kousek, byť mne asi v minulosti dostalo i víc.
Domaine Lathuilière-Gravallon je rodinný podnik sídlící ve Villié-Morgon a jejich specializací jsou právě vína z Morgonu, ale mají i trochu Chiroubles, Fleurie a nejnověji též Brouilly Pisse-Vieille, které jsem měl v ročníku 2015. Vinice jedou „rozumně“, prakticky jen s přírodními produkty a blízko bio režimu, ale kdyby měli přijít o sklizeň, tak v klidu stříknou. Tohle víno je z jediné polohy, jižního svahu u Cercié, s mixem žuly, jílu a vápence. Padesátileté keře v husté výsadbě, ruční sběr, semi-karbonika, zrání jen v tanku. Po otevření docela znát brett, překvapivě, výrazně tomu svědčila trochu nižší teplota. Tmavší, zralejší, teplejší ovocnost, peckovinová, se vzduchem překvapivě „burgundštější“, stále s živočišnou linkou. Suché, s velmi fajn kyselinou, uhlazenější a trochu měkčí ale moc pěkně postavené, peckovinové, dobrá délka. Sympatické pití. Tady jsem měl o dost menší očekávání a tak vlastně příjemné překvapení :-)
