Po vlastně docela dlouhé době, už je to šest let co jsem byl na průřezové ochutnávce a poslední dva či tři roky je nechutnal ani na vinných festivalech, jsem si zase projel produkci vinařství Sepp Moser. Základní informace najdete v onom starším článku, zas tolik se nezměnilo. Do prahy vína tentokrát přijela prezentovat Kathi Moser, ve vinařství již plně aktivní dcera Nikolause Mosera, který má podnik teď po palcem. Niky Moser je v mnoha ohledech trochu skeptický k některým „naturálním“ postupům a rád si věci sám nejdřív ohmatává, vinařství je samozřejmě biodynamické a Demeter certifikované, postupným experimentováním a ověřováním co funguje a co ne se jim postupně daří vinice jak v Kremstalu tak u Neziderského jezera posouvat do ještě udržitelnějšího režimu. Už roky třeba dále omezují i měď a jsou na méně než půl kilogramu na hektar ročně.
Blanc de Blancs 2017 je brut nature, stoprocentní Chardonnay od Neziderského jezera (Apetlon), na kalech zhruba rok a půl, ručně setřásané. Je toho 2800 lahví, první šarže byla „dozážována“ trochou Pinot Blanc 2012, ala zde už jsou lahve po odstřelu doplněny jen stejným vínem. Čerstvé, čisté, ovocnost do malvic a dotyk oříšku, krémovost, suché, kulatější. Slušné bubliny, ale trochu to postrádalo švih.
Pinot Blanc 2018 je taktéž Apetlon, fermentace ve velkém sudu (starší, poprvé použit 2008) a následně zrání v nerezu. Krémovější žlutě ovocné, od vůně spíše kulatější, lehce kořenité, suché, čisté, uhlazené, přístupné nekomplikované bílé.
Grüner Veltliner Breiter Rain Erste Lage 2017 opět spíše žlutá, až lehce exotická ovocnost, trochu toastové a pocitově hutnější. Suché, čisté, dobrá kyselina ale spíše uhlazené, dotyk medu, fajn pitelnost. Fermentace ve velkém sudu, poloha čistá spraš a prý tahle krémovější zaoblenost je pro ni typická. Grüner Veltliner Breiter Rain Erste Lage 2012 znatelně nazrálejší, kouřové a až petrolejová linka, suché, čisté, fajn kyseliny a vyváženost, delší, mírně oříškově nahořklé v závěru, dost fajn pití. Mělo by být lahvováno bez filtrace.
Fundamental Grüner Veltliner 2018 je víno v režii Kathi, kalné, s florální aromatikou, bylinkovými tóny macerace a trochou teplého vosku. Suché, s výraznou kyselinkou, s přímočařejší „moštovou“ ovocností, lehce funky, perfektně pitelné a zábavné. Čistý nerez a základní naturál kousek. Chlastací a bezva. Minimal Grüner Veltliner 2016 školený bez aditiv v barrique sudech asi rok a půl. Nazrálejší, lehce divoký, toastový, koncentrovaný, s exotickou až tropickou ovocností a tóny dřeva. Suchý, koncentrovaný, s dřevem jasně znatelným, krémový, delší, s oxidativní linkou, dost zajímavý.
Riesling Ried Ganstreiberin 2018 je víno dost voňavé, expresivní, meruňka s trochou exotiky, spíše suché ale dotyk cukru tam je, krémové, mladičké, zakulacené, uhlazené, dobrá délka. Přístupný, fajn ryzlink.
Pinot Noir Gebling 2016 zralejší, teplejší ovocný projev, spíše červené sladší ovoce a dřevo. Slušné kyseliny, sladší uhlazenější ovocnost, plnější, trochu líbivě přístupné. To bude bavit davy.
Byla to fajn ochutnávka a vína se mi líbila, jen… na mne tam, s jasnou výjimkou Fundamentalu, prostě chyběl nějaký gram kyseliny navíc. Většina tu uhlazenost ocení, já mám nejen bílá raději v trochu živější, energičtější poloze. Tady všechna působila, když to trochu přeženu, jako Vídeň před deseti lety (teď už je ten dojem pryč). Bezva na důchod, ale nic pro mladý lidi a v noci je tam trochu nuda :-)
