Už je to pár měsíců, co jsem zde psal o základním víně od Vinos Valtuille a od té doby ochutnal i jejich vyšší řady, prestižní kousky i bílé. Navíc mají nově dovozce, Foltýn Wine, s dost férově nastavenými cenami. Než se budu věnovat vyloženě starým keřům, tak se podíváme na El Valao 2016. I to je čistá Mencía, tentokrát z jediné polohy Finca el Valao a keřů okolo 90 let starých. Takže taky žádní mladíčci :-) Poloha má západní orientaci a je spíš na jílu. Víno kvasí v nerezu a pak zraje něco přes půl roku v použitých francouzských dubových sudech. Burgundská láhev, zavoskované hrdlo. Tmavé, ne vyloženě hutné. Krásná, energická ovocná vůně, taková ta přirozeně „právě nadrcené ovoce“ čerstvá, kamenitá, s kořenitou lékořicovou linkou. Višně, divočejší plody. Suché, šťavnaté, s bezva kyselinou, trochu tmavší ovocnost, lehce „zrnitě“ strukturované, vyvážené, s jemnějším tříslem. Výborně pitelné, zábavné červené přístupné teď ale s potenciálem se hezky vyvíjet. Za tři stovky super nákup.
Což mi připomíná, že jsem znovu otevřel El Castro de Valtuille Mencía Joven 2018 z Bodegas y Viñedos Castro Ventosa, už jsem tu psal o tomhle víně opakovaně a zmiňoval se i o konkrétním ročníku. Geograficky jsme ve stejné oblasti, okolo stejné obce, jako u předchozího vína. I zde čistá Mencía, ale v nerezu, větší produkce a základ producenta. Burgundská láhev, aglomerovaný korek, kovová záklopka. Tmavší barva, tón do fialové, nic hlubokého. Krásně čerstvé, mladistvé, energicky peckovinově ovocné s florální linkou. Suché, šťavnaté, pěkné kyseliny, určitě lehkost a snadná pitelnost, vyvážené, ovocité, nekomplikované a přitom ne nudné. Chlastací, spíš než nerez bych tipoval beton, nemá to takovou tu sevřenost. Na jen tak pití baví víc než dost. Šestieurovka.
