Mám rád vinohradský Výčep, pro jeho (někdy snad až příliš) koncentrované chutě a nápaditá jídla. A výtečné čepované Dalešice, na jedenáctku nedám dopustit! Navíc mají ale na lístku i dost fajn vína, takže už jsem si tam dával třeba výtečné pinoty Novosady od Kočaříka a Roučí od Springera. Nebo frankovku od Halma a naposledy opět zástupce téhle úžasné odrůdy od Josefa Valihracha (web) z Krumvíře. A ne ledajakého. Archivní víno Frankovka 1994 jakostní, tedy kousek starý přes čtvrt století! V době, kdy vznikal, jsem ještě nesměl pít :-) Nijak tmavá zralejší barva. Zřetelně nazrálá starší vůně, ale stále s ovocností do švestek, herbální linka, něco kořenitosti. Sklenice starého ovocného džemu, decentní dotyk zeleniny. Suché, čisté, výraznější kyselina, tříslo už tam prakticky není ale švestková sušená ovocnost stále ano, lehce badyán, mírně sladší docela dlouhý lehce karamelkový dojezd. Fajn stále živá věc a pohled do minulosti. Potěšilo!
Přes nějakou dobou jsem se tu zmiňoval o víně od Esencia Rural, jednom z nejhorších zážitků s naturálnem v mém dosavadním životě. Od té doby jsem tu psal o jednom dalším kousku i obecně o tom, jak na mne jejich produkce (podle všeho docela populární) působí. Při inventuře vinného skladiště na mne vypadla ještě jedna láhev ze vzorků, asi už jsem neměl tenkrát sílu projet všechno. De Sol a Sol Rancio Cencibel 2013 je původ opět Quero, Toledo, a odrůdově stoprocentní Cencibel aka Tempranillo. Asi pět měsíců macerace v nerezu, spontánní fermentace, přirozený výskyt „flóru“ a zrání pod ním asi 8 měsíců v dubových sudech. Nefiltrováno, nečiřeno, nesířeno. Plně přírodní. Skoro patnáct alkoholu. Burgundská láhev, plastová záklopka, celokorek. Kalnější, nahnědlá červená barva. Výraznější vůně, kombinace až oloroso sherry oxidativních tónů a oříšků a sladké červené „vermutové“ likérovosti a kořenitosti, k tomu bonus v podobě těkavek. Ale nemá myšinu! Suché, silné, hodně kyselin, výrazný alkohol a teplo, těkavost, sladká ovocnost, oříškz, hrubší a ne zrovna vyvážené. Mně se moc líbí ten koncept přírodního vína a pocty starým pěstitelům hroznů makajícím „od slunka do slunka“, ale… prostě ač tohle bylo alespoň docela zajímavé a se svérázným charakterem, tak doporučit bych se zdráhal. I vinařství jako celek.
