Nedávno jsem pro Forbes páchal článek o pořádání domácích degustací a věnoval se v něm i degustaci naslepo. Mimo jiné i psal: „Slepá degustace je náročnou a někdy krutou disciplínou i pro ostřílené profesionály a je dobré nesklouznout do poznámek jako „Vždyť tohle je přece jasné…“ vůči zřetelně se trápícímu degustátorovi. I nejlepší vinaři si někdy nepoznají vlastní vína a držitelé prestižního titulu Master of Wine u specifických vín spletou Burgundsko s Bordeaux. Je extrémně snadné najít taková vína, která správně nemá šanci identifikovat prakticky nikdo, ale to není cílem. Je prostě poučné snažit se určit místo původu vína, odrůdu, cenovou a kvalitativní kategorii a další parametry úplně bez předpojatosti. Nejdůležitější je cesta, kterou jste se k závěru dostali, podpůrné argumenty. Debata nad tipy a názory jednotlivých degustátorů před odhalením lahve je na „slepici“ to nejlepší. Ať už jste byli úplně mimo, nebo se dokonale strefili.“ A včera si vše zase jednou ozkoušel v praxi na vzorku vinných nadšenců z Hradce Králové.
Domluvil jsem se s jednou tamní partou, že jim udělám zajímavou degustaci, kdy nikdo nebude tušit, co že se vlastně bude pít. Nakonec jsem otevřel jedenáct lahví z různých koutů světa, dominantně samozřejmě Evropy, všemožných stylů a kategorií. Na kterých se pokusil zdokumentovat pestrost světa vína a snad účastníkům trochu rozšířit vinné obzory. Je bezva sledovat překvapení ze strukturovaného seriózního Beaujolais vyloženě na počátku své cesty (Château des Jacques Moulin-à-Vent Clos de Rochegrès 2015), zaujetí nepřestřelenou šardonkou s docela vysokou kyselinou z australského Hunter Valley (Audrey Wilkinson The Oakdale Chardonnay 2016) či bublinami z Velké Británie (Ridgeview Bloomsbury). Nebo nadšení z až „pinotového“ elegantního starosvětského červeného z Riojy (R. López de Heredia Viña Tondonia Reserva 2007) a špičkového charakterního argentinského Cabernet Franc z jediné vinice ve vysoké nadmořské výšce (El Enemigo Gran Enemigo Gualtallary Single Vineyard 2014).
Úmyslně jsem dal tři Chardonnay za sebou. Krom výše uvedené Austrálie to byl i teprve se na trh chystající hodně zajímavý kousek od Jaroslava Osičky (Chardonnay Vertical z ročníků 2015 + 2016 + 2017) a jedna nádherná expresivní biodynamická špička z Jury (Bénédicte et Stéphane Tissot Arbois Chardonnay Les Graviers 2016). Vždycky mne totiž pobaví takové ty komentáře „já mám rád a piju jen ______“ (dosaď libovolnou středoproudou odrůdu nebo oblast). Zde jedna odrůda a tři naprosto odlišné světy, ve kterých by mnohým seděl jen jeden z nich. Nebo třeba taky žádný a leckterý šardonkomil by si překvapivě pochutnal na voňavém moselském ryzlinku (Markus Molitor Riesling Zeltinger Sonnenuhr Spätlese Weiße Kapsel 2016). Chce to mít otevřenou mysl :-)
Proti Viña Tondonia jsem střelil další Rioju, ani v druhém případě nešlo o žádnou moderní obludku a spíše elegantnější styl (Bodegas Muga Prado Enea Gran Reserva 2011), ale stejně to byl „jiný svět“. Což mne taky strašně baví, demonstrovat různé styly, které je jedna apelace schopna vyprodukovat. Schválně jsem proti sobě postavil spíše old school poctivé Barbaresco dělané ve velkých sudech (La Ca' Növa Barbaresco Montefico 2015), ač dost mladé tak překvapivě přístupné k pití, a vyzrálou starší Barberu dělanou naopak moderně a školenou rok a půl v nových barrique sudech (Alfonso Boeri Barbera d'Asti Superiore Pörlapà 2009). Jak snadné je poslat ty věci úplně jinam. Tolikrát už jsem se na slepicích spletl nebo vyloženě ztrapnil (u vín, které bych měl dobře znát), že už si to vlastně příliš neberu. Správný tip mne samozřejmě potěší, ale nějaké velké nakopnutí ega to není. Vím, že příště zase označím veltlín z Kamptalu za Chardonnay. To je život :-) A když jsem viděl, s jakým úspěchem tipovali finalisté v soutěži o nejlepšího someliéra světa, tak je mi jasné, že v tom nejsem sám.
Páchejte slepé degustace! Nestresujte se u nich, ale užívejte ochutnávání bez předsudků a zkoušejte propojit záplavu vůní a chutí se svou mentální mapou dříve ochutnaných vín. Slepice vás dokáže vybičovat k většímu soustředění a degustačním poznámkách bez těch položek, které by víno mělo ze zkušenosti obsahovat, ale dost možná si je tam jen sugerujete :-) A pak ta vína chutnejte a pijte už odhalená a povídejte si o tom, jak „jste si na první dojem mysleli, že by to mohlo být Barbaresco, ale protože…“ :-) Plaveme v tom všichni!
