V úterý jsem opět předával nějaká svá moudra na degustaci, tentokrát šlo o průřez slavnou španělskou oblastí Priorat. O čem že tahle oblast vlastně je a jakým způsobem nastartovala její obliba jsem se tu celkem obšírně rozepisoval, v poslední době se též zmiňoval o dvou výtečných vínech (Álvaro Palacios Les Terrasses 2005, Cellers de Scala Dei St. Antoni de Scala Dei 2013) a dnes navážeme. Na ochutnávce byla spousta skvělých vín, ale já bych se chtěl zmínit především o dvou z nich. Jejich tvůrcem je totiž René Barbier, právě on byl jakýmsi katalyzátorem oné obrovské změny, která se v oblasti udála. Jeho vína (ale ostatně i olivové oleje a pálenky) dnes najdete pod jménem Clos Mogador, pravidelně sbírají top hodnocení všude po světě a s raritním slaďákem se jim podařilo získat i stovku od Parkera. Ale my se budeme věnovat zásadním červeným.
S vinice jsme okolo obce Gratallops, od roku 2012 jsou certifikování bio a jedou biodynamickou cestou. Na webu mají výborné mapy s fotkami. Z 13 hektarů především starých výsadeb, obvykle na zterasovaných svazích a čistě s ruční prací, ročně připraví asi 50 tisíc lahví. Vinařství se rozrostlo i kousek za hranice Prioratu do oblasti Monsant, i tam dělají špičkové kousky. Odrůdově klasika oblasti – Carignan a Grenache a k tomu Cabernet Sauvignon a Syrah. Vína kvasí spontánně, zpracovávají je především v 300l dubových sudech, z podstatné části nových, ale zrají i v 2000l sudech (což je novinka od roku 2011, nejsou jediní kdo se snaží o menší vliv dřeva). Filtrací si starosti nedělají, síří rozumně (celková do šedesáti, spíš okolo padesáti, v některých letech i jen 20-30 mg/l).
Manyetes 2014 nejsou druhým vínem vinařství, ale reprezentací odlišného terroir a odrůdového složení. Vznikají teprve od roku 2007 z jediné vinice stejného jména u Gratallops, na jih směřovaného svahu s velmi chudou půdou (v podstatě čistá llicorella) a vystavené zdrcujícímu sluníčku. Víno je oficiálně certifikováno nejen coby DOCa. Priorat, ale též Vi de Vila Gratallops, tedy něco jako jsou v Burgundsku vesnická vína. Hrozny pocházejí pouze odtud. Ve Španělsku je to, s oficiálním sdělením na vinětě a odpovídající legislativou, celkem novinka. Odrůdově jde o čistý Carignan, byť v místě vysázeli též Grenache „pro zjemnění“, ale zatím nepoužívají. Čtrnáctka byla špičkový ročník až do příchodu lijáků a dalších pohrom v září, ale zde se jim podařilo sklidit včas. Temné v barvě. Hodně zajímavá, vrstevnatá složitější aromatika. S florální fialkovou linkou a intenzivnější, tmavou ovocností, s dotyky lékořice, likérovost ale i při tom všem zároveň svěžest. Plné, suché, intenzivní, přes vysoký alkohol ani náznak utahanosti, výrazné kyseliny, tmavě ovocné, strukturované, s výraznějším ale nerušivým tříslem, dlouhé. Krásné víno, které bude dál zrát do krásy.
Clos Mogador 2014 je značeno coby Vi de Finca, tedy nejvyšší nadstavba DOCa. Priorat, jako jedno z vůbec prvních ve Španělsku. Značí to, že minimálně pět let spolehlivě pochází jen a pouze z jediné vinice (podle které se i jmenuje vinařství, amfiteátr nad řekou Siurana) a nejméně deset let dosahuje uznání kritiky. Takové „Grand Cru“, které ovšem vzniká za běhu a díky konkrétnímu vínu/vínům, které z konkrétní polohy dosahují špičkových výsledků. Odrůdově jsme tentokrát dost jinde – 49 % Grenache (Garnatxa, Garnacha), 25 % Carignan (Carinyena, Cariñena), 16 % Syrah a 10 % Cabernet Sauvignon. Delší macerace a také zrání, lahvováno bylo až v červenci 2018, do té doby zrálo v 300l sudech a 2000l foudre. Tmavé v barvě. Ovocnost ve vůni vyzrálá, ale nejen úplně temná ale i s čerstvější třešňově červenou, zvláštní „inkoust“ linka, komplexní, s bylinkami, lékořice a zajímavá mineralita. Suché, čisté, výtečná kyselina, koncentrované a efektní, s výraznějšími ale jemnozrnnými tříslovinami a už jistou uhlazeností. Dlouhé, plné, koncentrované a nabušené a zároveň pitelné a s důraznou elegancí. Nádherné víno na počátku své cesty, ale vlastně přístupné už teď. Bavilo velmi!
